Věděl jsi vždycky, že chceš být právníkem? Hlásil ses jenom na práva?

Že chci být právníkem, jsem vždycky nevěděl. Absolvoval jsem osmileté gymnázium a rozhodoval se spíš podle šancí na úspěch u přijímacího řízení. Ještě v posledním ročníku jsem chtěl jít studovat žurnalistiku, ale nakonec jsem si podal přihlášku na práva do Prahy, Brna a Plzně a jako „záchranu“ VŠE v Praze.

A proč zrovna Praha?

Dostal jsem se do Prahy i Brna a ve prospěch Prahy rozhodla vyšší prestiž Univerzity Karlovy.

Doporučil bys našim čtenářům, jak se mají podle Tebe připravit na přijímací zkoušky?

Samozřejmě záleží škola od školy. V mém případě jsem se na přijímačky připravoval řešením různorodých logických úloh, na kterých tehdy záležel úspěch ze 70 procent. Na VŠE jsem si vzal k ruce sbírku matematických úloh.

Bylo studium podle Tebe těžké? Zabralo Ti hodně času nebo jsi mohl dělat i něco jiného?

Mimo zkouškové období jsme měli poměrně málo povinností, takže během studia šlo bez problému pracovat na brigádách anebo si třeba přibrat druhou školu. Neřekl bych, že bylo těžké, kladlo ale nároky na memorování poměrně značného množství fakt. Dneska už to naštěstí tolik neplatí, alespoň co vím od některých současných studentů, ale my jsme se prakticky na každou zkoušku museli učit znění zákonů. Samozřejmě každý zkoušející pedagog měl odlišný přístup, v zásadě se ale preferovalo namemorování před porozuměním.

Věnoval ses během studia praxi?

Ano, pracoval jsem na částečný úvazek jako junior lawyer (právní asistent) ve větších společnostech, tehdy mne ještě příliš nelákala advokacie. Rovněž jsem absolvoval stáž na obvodním soudu, kde jsme byli po skupinkách přiděleni k jednotlivým soudcům. Stáže na soudech nám zajistila škola, byť se pro velký zájem nedostalo na zdaleka všechny studenty.

Promocí ale právníkům studium nekončí, že? Co všechno absolventy právnických fakult ještě čeká?

Promocí se stávají absolventy, tj. mají ukončené právnické vzdělání. Záleží dále na nich, jakým směrem se vydají. Mohou se stát „firemními právníky“ a začít stoupat po kariérním žebříčku, dát se do služeb státu jako soudci nebo státní zástupci anebo zvolit cestu notářů a advokátů a stát se tak svými pány se všemi riziky, která to obnáší.

Mohl bys našim čtenářům přiblížit, jak je to přesně s právnickými tituly? Je JUDr. něco víc než Mgr.?

JUDr. představuje jakousi nadstavbu k Mgr. Získáním magisterského titulu je ukončeno právnické vzdělání, JUDr. je akademický titul, který říká, že jeho nositel napsal a úspěšně obhájil rigorózní práci. Žádné další výhody titul JUDr. ale nepřináší.

Připravila Tě škola dostatečně na pracovní život?

To bohužel nemůžu říct, při prvním kontaktu s praxí jsem poznal, že neumím prakticky nic. Bylo to dáno především absencí praktických předmětů na škole a povahou zkoušek nutících učit se látku zpaměti, ačkoliv se právní předpisy mění prakticky neustále. Ale jak říkám, situace se zlepšuje.

Kdyby sis mohl vybrat znovu, vybral by sis opět Právnickou fakultu v Praze?

Ano.

Je o právníky zájem? Bylo pro Tebe jednoduché najít zaměstnání v oboru?

Každá další generace právníků to má těžší. Momentálně pro absolventy není problém najít práci v oboru, alespoň v Praze a Brně určitě ne. Zájemci o tradiční právnické profese advokátů a soudců se ale mohou dostávat do potíží. Advokátů každým rokem přibývají stovky a všichni se snaží najít své místo na relativně již přeplněném trhu. Soudci jsou zase závislí na prioritách státního rozpočtu, resp. zda se najdou peníze na přijetí nových soudců.