Na Erasmus do Turecka? Doporučuji!

Proč Turecko? Spousta lidí mi říkalo: proč právě Turecko? Jako kdybychom měli z Turků jen strach, respekt. Povídali, že je to moc daleko, jiná kultura, náboženství, navíc to nemá takovou prestiž a že na Erasmu jde beztak lidem víc o to, jak to vypadá na životopise. Nikdy jsem nebyla žádná velká cestovatelka, ale státy v Evropě mně připadají dost podobné, navíc je ve vyspělejších zemích dost draho a nějak nesnáším ten pocit, když musím přehnaně šetřit a obracet každou korunu. Třeba kamarádka, co byla v Dánsku, nemohla chodit ani do školní jídelny na obědy, protože to bylo zkrátka moc drahé. A co potom nějaké večírky? Z těchto a dalších důvodů pro mě bylo Turecko jasná volba.

Před odjezdem Už dlouho jsem chtěla vyjet na Erasmus, ale protože jsem s angličtinou začínala až na vysoké a myslela jsem si, že je těžké projít jazykovým testem, dlouho jsem to odkládala a jela jsem do Turecka až v posledním ročníku. Výhodou také na Turecku bylo, že se tam ani moc studentů nehrne (jako třeba do Anglie), a nebyla tedy taková konkurence. Každému bych ale doporučila, ať jede co nejdřív, dá se vyjet už od druhého ročníku studia na vysoké škole; je tedy třeba začít to zjišťovat už při začátku prvního ročníku. Navíc čím dřív jedete, máte větší možnost výběru předmětů v zahraničí, které vám po příjezdu vaše škola může uznat. V pátém ročníku se hlavně píše diplomová práce, kvůli které jsem měla zájem v Turecku studovat hlavně předměty týkající se problematiky nízkoenergetických domů. Jenže tento druh stavění bohužel nemá ve slunném Turecku velké uplatnění, takže mě po návratu do Čech na mé české škole za celý rok uznali jen dva předměty týkající se právní legislativy a ekonomiky.

Jazykový kurz v Istanbulu Do Istanbulu jsme přijeli už o měsíc dřív, protože státy, kde se nemluví anglicky, německy, francouzsky a snad ještě španělsky, pořádají EILC kurz, kde je možné se zdarma učit jejich jazyk. Příspěvek je na tento měsíc stejný jako na Erasmus program. Výuka byla jen čtyři hodiny denně a zbytek času jsme měli na poznávání tohoto krásného orientálního města. Do Istanbulu se budu vždycky ráda vracet a největší kouzlo pro mě má přeplouvání průlivu Bospor z Evropy do Asie trajektem. Cena jedné jízdy je asi 20 Kč a čaj na lodi asi 10 Kč.

Škola Školu jsme potom měli v Eskišehiru, asi 5 hodin jízdy vlakem směrem na Ankaru, v asijské části země. A pokud by měl někdo některé z těch obav, co jsem zmiňovala na začátku, tak tady je turecký svět úplně vzhůru nohama a lidé se tu snaží být “víc evropští, než Evropané“ – takhle je to ve všech větších městech v západním Turecku. Škola byla pojatá velkoryse, kampus v americkém stylu, s budovami jednotlivých fakult, knihovnou, obrovskou jídelnou, sportovištěm a spoustou zeleně i japonskou zahradou. Snažili se o výuku výhradně v angličtině, i když to občas trochu pokulhávalo. Jejich systém spočívá v tom, že první rok je jen výuka angličtiny a potom čtyři roky na jednotlivých fakultách. Protože jsme nabídka předmětů, které jsme mohli absolvovat na stavební fakultě, byla poněkud omezené, přibrali jsme kurzy turečtiny, angličtiny a fotografie na jiných fakultách. Každý pátek jsme chodili do fotografického klubu. Taky jsme se snažili co nejvíce cestovat. Turci jsou strašně hrdí na svou zemi, takže když učitelé viděli naše nadšení po návratu z cest, tak nám to dost tolerovali a dalo by se říci, že nás i podporovali.

Pomoc zahraničním studentům Každému zahraničnímu studentovi přiřadí někoho, kdo se o něj má v počátku starat, všechno mu ukáže, najde mu bydlení a pomůže s byrokracii. I vedení školy je super, měli tam pro nás Erasmus Office, kde bylo zaměstnáno pár mladých lidí, co se o nás také starali. Připravovali večírky, party, grilování a podobné akce. Na uvítanou byla snídaně a večeře s rektorem školy.

Muslimský svět Abych řekla pravdu, chtěla jsem spíš než biflování mnohem víc poznat muslimský svět, to, čeho se vlastně mnozí bojí. Překvapivě jsem v něm našla zalíbení, a ne strach, udivovala mě pohostinnost lidí a přátelství mezi ženami místo závisti.

Text a foto: Jitka Smejkalová

Další fotky na www.globephoto.cz, kontakt yitka@globephoto.cz

O studiu v zahraničí se dočtete také zde