Zajímavosti z nové ročenky o vysokém školství

České Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo minulý týden svou Výroční zprávu o činnosti vysokých škol za rok 2009.

Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že v roce 2009 :

  • uskutečňovalo svoji vzdělávací činnost 72 vysokých škol (VŠ), z toho 26 veřejných, 2 státní a 44 soukromých
  • obě státní a 3 soukromé vysoké školy (Univerzita Jana Amose Komenského, s.r.o., Metropolitní univerzita Praha, o.p.s., a Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.) a 24 veřejných vysokých škol bylo univerzitního ty­pu
  • 41 soukromých VŠ a 2 veřejné VŠ (Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích) bylo neuniverzitní­ho typu
  • veřejné a soukromé vysoké školy poskytovaly studium celkem v 2 397 akredi­tovaných studijních programech
  • podle oborového členění převládaly na veřejných VŠ technické vědy a nauky (27 %) a studijní obory z oblasti humanitních a společenských věd a nauk (17 %), následované obory týkající se přírodních věd a nauk (rovněž 17 %); nejméně naopak bylo realizováno oborů z oblasti právních věd a nauk a oborů z oblasti psychologie (necelé 1 %)
  • přihlášku na vysokou školu si podalo 146 220 osob; v průměru každý uchazeč si podal 2,2 přihlášky (celkem 324 993)
  • k přijímacím zkouškám se dostavilo 136 767 osob, tj. 93,2 % z celkového počtu přihlášených; přijato bylo 105 570 uchazečů, tj. 77,1 %, a zapsáno 99 818, tj. 72,9 % z celkového počtu uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu ří­zení
  • úspěšných bylo na veřejných vysokých školách 68,1 % a na soukromých 87,7 % uchazečů
  • celkově bylo na vysoké školy přijato o 3 % více uchazečů než v předchozím akademickém roce
  • ke studiu v prezenční formě se hlásilo 69 % uchazečů (tj. 100 560 osob), ke studiu ve formě kombinované a distanční pak 31 % (tj. 53 507 osob)
  • na veřejných a soukromých vysokých školách studovalo 389 231 studentů, což představuje nárůst o 5,1 % oproti roku 2008, z tohoto počtu na veřejných vysokých školách studovalo 333 580 studentů (85,7 %) a na soukromých 56 357 studentů (14,3 %)
  • nejvíce studentů loni studovalo v oborech zaměřených na ekonomické vědy (25 %), technické vědy (22,1 %) a humanitní a společenské vědy (17 %), následovaly obory z oblasti pedagogiky a učitelství (12,4 %) a z přírodních věd a nauk (7,7 %)
  • studentů se státním občanstvím ČR studovalo na vysokých školách 354 711 (91,1 %)

Veřejné vysoké školy

  • na veřejných vysokých školách studium probíhalo celkem ve 2 184 studijních programech
  • nejvíce akreditovaných programů na veřejných vysokých školách bylo v bakalářském (35 %) a navazujícím magisterském (27 %) stupni
  • na veřejné vysoké školy se loni přihlásilo celkem 134 108 osob
  • největší zájem u veřejných vysokých škol byl o studium na Masarykově univerzitě (28 055 osob) a na Univerzitě Karlově v Praze (25 939 osob)
  • největší zájem byl o studium v ekonomicky zaměřených studijních programech (29,2 %), v humanitních a společensko-vědních oblastech **(27,8 %) a v **technických vědách (23,3 %)
  • mezi uchazeči o studium na vysokých školách opět převládaly ženy (56,5 %), které také tvořily většinu přijatých (53,1 %) i zapsaných (53,2 %)
  • muži byli však v porovnání s ženami úspěšnější při přijímacím řízení (77,8 % úspěšnost mužů ve srovnání se 67,5 % úspěšností žen)
  • většinu studentů na vysokých školách tvořily opět ženy (55,5 %), které převládaly v bakalářských (55 %) a magisterských (66,7 %) studijních programech, pouze v doktorských studijních programech studovali převážně muži (žen bylo 42,2 %)

Soukromé vysoké školy

  • soukromé VŠ poskytovaly studium ve 213 akreditovaných studijních programech, z toho ve 147 bakalářských, 2 magisterských, 61 navazujících magisterských a 3 doktorských studijních programech
  • podle oborového členění převládaly na soukromých VŠ ekonomicky zaměřené studijní programy (46 %), společenskovědní programy (24 %) a programy z oblasti právních věd a nauk (9 %); nejméně bylo naopak zdravotnických a psychologických programů (méně než 2 %)
  • na soukromé vysoké školy se přihlásilo 17 101 osob
  • největší zájem u soukromých vysokých škol pak o studium na Univerzitě Jana Amose Komenského (3 088 osob) a na Vysoké škole finanční a správní (1 562 osob)
  • celkem na soukromých VŠ studovalo 56 357 studentů, což představuje nárůst o 10,2 % oproti roku 2008
  • v bakalářských studijních programech soukromých VŠ loni studovalo 44 400 (tj. 78,7 %) studentů, v navazujících magisterských studijních programech 11 915 (tj. 21,1 %) studentů, v „dlouhých“ magisterských studijních programech 52 studentů a v doktorských studijních programech studovalo 63 studentů
  • na soukrmých VŠ většina studentů studovala ekonomicky zaměřené studijní obory (29 888 studentů tj. 53 %), obory společenskovědní (14 157 studentů tj. 25,1 %) a obory pedagogické (6 361 studentů tj. 11,2 %)

Zahraniční studenti

  • studentů s cizím státním občanstvím bylo 34 552 (8,9 % z celkového počtu)
  • většina zahraničních studentů (74,1 %) studovala na veřejných vysokých školách
  • nejvíce studentů pocházelo ze Slovenské republiky – celkem 22 233 studentů (64,3 %), z Ruské federace 2 256 studentů (6,5 %), z Ukrajiny 1 364 studentů (3,9 %), z Vietnamu 721 studentů (2 %), ale také z Velké Británie (411 studentů – 1,2 %), Norska, Portugalska, Spolkové republiky Německo, Kazachstánu, Spojených států amerických nebo Malajsie
  • zahraniční studenti na českých vysokých školách studovali zejména v ekonomických, zdravotnických, technických a společenskovědních oborech

Ve výroční zprávě MŠMT dále naleznete mimo jiné podrobné informace o počtech úspěšných absolventů a jejich zaměstnanosti, míře neúspěšnosti studia, o kvalifikační struktuře akademických pracovníků, studiu handicapovaných a o celé řadě dalších oblastí vztahujících se k vysokoškolskému vzdělávání v České republice. Celá výroční zpráva je ke stažení zde.

Zdroj: www.msmt.cz

Další články k tématu

Veřejná, státní nebo soukromá?

Veřejná, státní nebo soukromá?

Jedním z nejdiskutova­nějších témat ohledně toho, zda zvolit soukromou, nebo veřejnou vysokou školu, je pravděpodobně otázka kvality. Ta však zejména v souvislosti s aférami, které se v posledních letech vynořily kolem několika veřejných vysokých škol, nabývá nových rozměrů. Jednostranné závěry typu „soukromá škola je nekvalitní, protože jejím provozovatelům nezáleží ani tak na míře vzdělání uchazečů, natož absolventů, jako spíš …

číst více
Studentská komora Rady vysokých škol aneb Co to vlastně je?

Studentská komora Rady vysokých škol aneb Co to vlastně je?

Čí zájmy taková komora zastupuje, je patrné už z jejího označení: jejím posláním je sdružovat zástupce všech typů vysokých škol a především hájit zájmy a práva studentstva. Její působnost je celostátní. Pakliže bychom ji měli zařadit do struktury vysokoškolského systému, spadá tato komora spolu s dalšími orgány do Rady vysokých škol (více viz čl. VIII Statutu Rady …

číst více
Věda a výzkum

Věda a výzkum

věda a výzkum tvoří nedílnou součást činnosti českých vysokých škol a univerzit, které pro tuto oblast zřizují specializovaná oddělení vědy a výzkumu, vědecko-výzkumná pracoviště a školicí střediska vysoké školy také na základě zákona o vysokých školách zřizují vědeckou radu (na neuniverzitní vysoké škole se jí říká akademická rada), jejímiž členy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká …

číst více
Soukromá vs. veřejná VŠ

Soukromá vs. veřejná VŠ

Dobré jméno a reference Začněte tím, že se zeptáte těch, kteří danou školu navštěvovali či navštěvují. Poskytnou vám cenné rady a třeba vám i na rovinu řeknou, že podruhé by do toho nešli. Jisté však je, že každá vysoká škola má něco, na co si bude daný student stěžovat. Zjistěte si proto, zda výhody převažují nad …

číst více