Lze skloubit vysokoškolské studium s vrcholovým sportem?

30. 10. 2009 | Přijímací řízení

Dnes přinášíme rozhovor s mladou vrcholovou sportovkyní, která je živým důkazem, že i vášeň pro závodní sport se dá spojit se studiem na vysoké škole. Pavla Linhartová (24), mnohonásobná mistryně České republiky v karate, říká: „Pokud to člověku dělá radost tak jako mně, tak vřele doporučuji!“ Pozn. Článek byl 13. 9. 2013 aktualizován. (kav)

Jaký sport děláš, jak dlouho a jak ses k němu dostala? Věnuji se skoro 12 let sportovnímu odvětví karate. Začala jsem s tímto sportem ve svém rodném městě, ve Vodňanech, jiný sport v tu dobu na malém městě kromě fotbalu a baletu prostě nebyl k mání.

Jak dlouho děláš karate na vrcholové úrovni a co všechno to pro tebe znamená? Karate, tedy spíše zápasu, kterému se říká kumite, se na vrcholové úrovni věnuji od 18 let, kdy jsem měla první výjezd s reprezentací na juniorské ME konané na Kypru. Od té doby jsem členkou státní české reprezentace a reprezentuji naší zemi jak svými výkony, tak znakem lva, který nosím vyšitý na svrchní části kimona.

Jakých úspěchů už jsi ve sportu dosáhla? Jsem mnohonásobná mistryně ČR ve své váze 50 kg a v kategorii bez rozdílu hmotnosti. Největšími úspěchy jsou například titul juniorská mistryně Evropy kumite do 53 kg ve stylu Goju-Ryu, 2. místo na Mistrovství světa v kategorii kumite týmu žen konaného v Miami, či 3. místo v kategorii kumite ženy do 50 kg na ME v Bernu.

Se sestrou Zuzkou (vpředu) na závodech

Vím, že jsi nikdy neměla problém s učením, proto byla vysoká škola asi samozřejmým pokračováním studia. Podle čeho sis školu vybrala, co jsi chtěla studovat? Původně jsem si vybrala medicínu na 3. LF v Praze, kam jsem se dostala bez přijímacích zkoušek, ale po roce jsem studium přerušila… Opravdu sezení nad atlasy a učení anatomie mě spise trápilo, než bavilo, a při mém časovém vytížení pro mě existovala jen škola a večer trénink. Nyní studuji třetím rokem Vysokou školu chemicko-technologickou v Dejvicích, obor mikrobiologie. Lepší výběr, ale také těžká škola!

Vybrala by sis i jinak? Nyní bych si určitě vybrala zemědělku, určitě je to lehčí škola než VŠCHT a titul Ing. z toho je stejný, i když uplatnění z mé školy budu mít stoprocentně jisté.

Chtěla bys studovat i magisterský program? Určitě chci pokračovat na magistra a tuto školu dostudovat…snad se to podaří!

Budeš se jednou snažit skloubit se sportem i zaměstnání a rodinu? Určitě ještě pár sezón v reprezentaci potáhnu, ale až se najde ten pravý, tak se ráda usadím a budu své zkušenosti předávat jako trenérka. Letos trénuji už jednu skupinu dětí jedenkrát týdně. A své děti? Dám asi raději na atletiku nebo na tenis, aby se mohly sportem živit, kdyby ho chtěly dělat profesionálně. Karatem se bohužel člověk jako závodník neuživí…. Prestiž je prestiž.

** Můžeš čtenářům popsat svůj běžný den?** Vstávám většinou kolem sedmé hodiny…dle školního rozvrhu, trénink mam skoro každý den a zabere maximálně hodinu, tak třikrát do týdne chodím plavat, občas nějaká posilovna nebo spinning, do toho brigáda, trénování děti a samozřejmě škola. Učení doháním po večerech a o víkendech, pokud nejsou závody. Neustále v jednom kole, hlavně mě mrzí, že na spánek nezbývá moc času.

Vychází ti škola a vyučující nějak vstříc? Mam individuální studijní plán, pokud potřebuji přesunout zápočet nebo zkoušku kvůli závodům v zahraničí, tak mi je vyhověno, ale jinak víceméně mám denní prezenční studium, žádné velké úlevy.

Co bys doporučila těm, kteří by, stejně jako ty, chtěli spojit studium s vrcholovým sportem? Je to dřina a chce to pevné nervy. Ale pokud to člověku dělá radost, tak jako mně, tak vřele doporučuji!