Kteří absolventi si nejvíce vydělají?

Student stojící před volbou vysoké školy zohledňuje celou řadu kriterií. Kromě zájmu o danou problematiku, renomé školy či šance na přijetí sem patří i uplatnění v pracovním procesu po skončení studia a také platové ohodnocení, které je u vysokoškoláků značně rozdílné.

Řada lidí žije v základním omylu, že diplom z vysoké školy jim automaticky zaručí vysoký nástupní plat. Svým způsobem to skutečně pravda je. Pokud budeme srovnávat stejné obory, pak skutečně platy vysokoškoláků jsou ve shodných profesích v drtivé většině případů vyšší než u středoškoláků. Jakmile však začneme srovnávat i mezi jednotlivými obory, pak to zdaleka neplatí, mezi jednotlivými obory je totiž výrazný rozdíl a například středoškolák informatik, který najde uplatnění ve svém oboru bude brát podstatně více než student, který vystudoval vysokou školu s humanitním zaměřením a nastoupil například jako učitel na základní školu.

Jistě, peníze nejsou všechno, a při výběru vysoké školy bychom se měli řídit i osobními předpoklady pro studium. Není nic horšího něž studovat na vysoké škole obor, který studenta v ničem neoslovuje. Na druhou stranu ideální není ani vystudovat to, co sice studenta baví, ale pak stejně pracuje úplně v jiném oboru za podstatně horších platových podmínek než jeho kolegové s vystudovaným relevantnějším oborem, či se dokonce živí manuálně, protože by prací v oboru, jež vystudoval, neuživil ani sebe natož tak svou svou rodinu. Podívejme se tedy blíže, ve kterých oborech jsou dnes nejvyšší nástupní platy.

Nejvyšší nástupní platy dnes dostávají informatici a počítačoví odborníci, ale také pracovníci ve finančním sektoru či právníci si rozhodně nevedou špatně. Programátor specialista v oboru výpočetní techniky si při nástupu do práce přijde v průměru na pěkných více než 35.000 korun hrubého a výrazně tak převyšuje své kolegy studenty s diplomy v jiných oborech (viz tabulka). Ptáte se, proč berou takové peníze zrovna programátoři a jaké faktory výši nástupního platu ovlivňují? Záleží to samozřejmě na celé řadě faktorů, nicméně tím nejdůležitějším je situace na trhu práce, která v danou chvíli v daném oboru panuje. Platí zde základní ekonomické pravidlo, že cenu (v tomto případě mzdu) ovlivňuje především výše nabídky a poptávky. Dobře tuto situaci dokumentuje právě obor výpočetní techniky, kde poptávka po pracovní síle výrazným způsobem převyšuje její nabídku. Do České republiky dnes přichází celá řada amerických a japonských investorů, kteří podnikají právě v oboru informačních technologií, a kteří hledají kvalifikovanou pracovní sílu. Tyto firmy si díky své ekonomické síle a silným vlastníkům mohou dovolit přeplácet konkurenční zaměstnace, což táhne mzdy v oboru nahoru.

Nástupní platy absolventů VŠ v jednotlivých oborech: Programátor specialista: 35 377 Kč Správce sítě: 30 329 Kč Právník, právní poradce: 27.496 Kč Obchodní zástupce: 26 516 Kč Pojišťovací agent: 26 309 Kč Strojní inženýr – projektant, konstruktér: 25 617 Kč Architekt: 24 751 Kč Bankovní makléř, poradce: 24 456 Kč

Zdroj: Trexima

Vedle oboru studia je pro začínající vysokoškoláky dobré zohledňovat i úspěšnost a potenciál firem, které v jimi vybraném oboru působí. V úspěšných firmách totiž bývá dobře zhodnocen i méně atraktivní obor studia. „Vysokoškolsky vzdělaní lidé se dostávají dřívě i na vedoucí a dobře placená místa ve výrobě a odbytu,” říká Vladimír Smolka, ředitel úseku statistiky společnosti Trexima, tedy firmy která se platovými otázkami zabývá.

Výši nástupního platu však ovlivňují i jiné faktory. Solidních nástupních platů dosáhnou spíše studenti, kteří dokáží své vědomosti prodat při přijímacím pohovoru. Důležité jsou i osobnostní předpoklady, třeba komunikativnost, schopnost vést tým lidí a podobně. O nástupních platech absolventa rozhodují také dosavadní pracovní zkušenosti. Student, který se může pochlubit pracovními zkušenostmi získanými během studia si může říct o více peněz než student, který měl sice výborný prospěch, ale praxí je naprosto nedotčený.

Článek byl převzat z našeho partnerského serveru www.finance.cz, autor: Michal Ruml