Přestože do osudné závěrečné zkoušky zbývá něco kolem osmi měsíců, už teď byste si měli začít shánět maturitní otázky. Mnozí učitelé po vás asi budou chtít, abyste se naučili určitou sadu otázek na určitý den. Jiní však mohou nechat předmaturitní přípravu z velké části spíše na vás, což ovšem neznamená, že takový předmět můžete až do dubna či května vypustit z hlavy… Ale ať už je přístup učitelů jakýkoli, doporučujeme začít s předběžnou přípravou otázek už teď. Jak na to?

• První, co musíte udělat, je, že si od učitele co nejdříve vyžádáte témata maturitních otázek (často též nazývané jako „okruhy“, neboť se zpravidla jedná o širší látku, z níž si pak zkoušející u maturity vybírá určitou část) – bez přesného zadání by totiž asi žádná zevrubná příprava nebyla možná…
• Jednotlivé otázky si můžete pomalu ale jistě začít zpracovávat sami. Ačkoli je těžké se přinutit k podobné činnosti s tak velkým předstihem, vězte, že na jaře už na to nebudete mít tolik času, jako máte teď. Velkou výhodou je pohodlná orientace v dané otázce ve chvíli, kdy se ji začnete pořádně učit – neboť kdo jiný vašim formulacím, zkratkám a poznámkám rozumí lépe než vy sami? Nevýhodou vlastního zpracovávání otázek je jeho časová náročnost. Při zpracovávání tedy alespoň doporučujeme zkombinovat lehčí a náročnější otázky, nebo otázky, které vás nudí, s těmi, u kterých si věříte, třeba i z různých předmětů. Zpracovávání otázek pak pro vás bude aspoň trochu pestřejší.

Další možností je, že si otázky rozdělíte mezi sebou ve třídě – v tom případě je ale nutno mít na paměti jisté nevýhody s tím spojené. Ty nastíníme hned v dalším bodě.

• Častější variantou získávání otázek je jejich „dědění“ po předchozích ročnících. Značná úspora času oproti zpracování otázek „vlastními silami“ je zřejmá. Má to ale i své nevýhody, které se mohou projevit v nesprávnou chvíli – tedy u samotné zkoušky. Student, který vám své materiály věnoval či prodal, totiž například mohl čerpat z nespolehlivých zdrojů (jichž je bohužel například internet plný), a nebo měl na daný předmět jiného učitele. Může se tedy klidně stát, že váš vyučující bude u maturity vyžadovat něco jiného než učitel vašeho „spasitele“ z vyššího ročníku. Dalším úskalím poděděných otázek může být i fakt, že se přenáší doslova z „generace na generaci“, čímž mohlo postupně dojít ke značným úpravám či dokonce zkreslení informací. V neposlední řadě také hrozí, že vám nebude vyhovovat grafická či stylistická úprava otázky zpracovaná někým cizím, a tak byste také mohli strávit více času dekódováním toho, „co tím autor chtěl říci“, nežli samotným učením…

Podobně nevypočitatelné bývají v těchto ohledech vypracované otázky volně či za poplatek dosažitelné na webu. Ty sice mohou být kvalitně zpracované, ale zpravidla pocházejí od studentů jiné školy než právě té vaší. Doporučujeme je tedy spíše pokládat za doplňkový učební materiál. Zdrojem těch nejčastějších a dobře zpracovaných otázek pro vás může být například server www.maturitniotazky.cz.

• Vypracované otázky si také můžete koupit v obchodě v podobě knihy, která pokrývá maximum běžně zadávaných maturitních okruhů. Velkou výhodou podobných publikací je jejich čitelnost a přehlednost, nevýhodou pak opět třeba důraz na fakta, která vy jste neprobírali, a naopak absence těch informací, které po vás může učitel u maturity chtít. Sortiment podobných knih je dnes opravdu široký, a tak máte možnost vybírat například mezi převážně textovým, nebo naopak heslovitým zpracováním otázek atd. Při nákupu doporučujeme zajít třeba do kamenného obchodu či do knihovny, kde si můžete v klidu porovnat vaše otázky s okruhy nabízenými v učebnici a vůbec si prohlédnout její úpravu.

Pozn. Článek byl 15. 9. 2010 aktualizován (kav).