Jak si na tom vlastně stojí absolventi vysokých škol obecně? Suchá čísla mluví v prospěšnost vysokoškolského vzdělání. Podle studie Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsou čeští vysokoškoláci o 69 % méně ohroženi nezaměstnaností než zbytek populace a také si vydělají o 66 % více. A kolik tak činí plat vysokoškolských absolventů? Průměrně dosahuje 42 tisíc korun (Berme ale v potaz, že jde o mzdu hrubou a že počítá také s lidmi s vyšším odborným vzděláním).

Nejžádanější obory

Studie Střediska vzdělávací politiky Pdf UK také ukazuje, jak ovlivňuje úspěšnost absolventů při hledání zaměstnání typ školy, kterou studovali. Ukázalo se, že nejlépe na tom jsou vystudovaní lékaři, právníci a technici, obavy z velké nezaměstnanosti nemusí mít ani pedagogové a ekonomové. Obtížnou pozici však mají absolventi uměleckých a zemědělských fakult, přičemž míra nezaměstnanosti umělců se za loňský rok 2008 přes všeobecný pokles ještě zvýšila. Je třeba však vzít v úvahu počet absolventů té které školy a samozřejmě podmínky regionu, ve němž škola sídlí. Konkrétní výsledky nezaměstnanosti jednotlivých vysokých škol a fakult a shrnutí studie o postavení vysokoškoláků na pracovním trhu za rok 2008 si můžete stáhnout zde.

Jak vypadá struktura pracovních nabídek v praxi? Ing. Ondřej Mysliveček, analytik firmy LMC, uvedl, že 28 % všech nabídek vhodných pro absolventy na portálu jobs.cz, který LMC provozuje, tvořily pozice zákaznického servisu, 27 % pak administrativní práce. 18 % inzerentů nabízelo pozice v sektoru bankovnictví a finančních služeb a 13 % nabídek pocházelo shodně z oblasti prodeje a obchodu, IT, ekonomiky a také ze stavebnictví.

Nejlépe placené profese

Kde nejsnáze najdeme práci, už víme, ale kde nám nejvíce zaplatí? „Stále patří k nejlépe placeným pozicím pro absolventy oblast IT, farmacie (obchodní reprezentanti), konstruktéři a technologové – zkrátka všechny úzkoprofilové profese. Absolvent bez praxe v nejlepším případě získá nástupní plat ve výši 25 tisíc Kč, s praxí 30 tisíc Kč,“ říká Mysliveček.

Podrobnou statistiku výše průměrných hrubých měsíčních platů přináší Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podíváme-li se na nepodnikatelskou sféru, zjednodušeně na zaměstnance státu, nejlépe jsou na tom zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, hned za nimi techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a také příslušníci armády. Sedm nejlépe ohodnocených pozic nepodnikatelské sféry s průměrnou hrubou měsíční mzdou vypadá takto:

1. Ředitel odboru ústředního orgánu státní správy 60 503 Kč
2. Ředitel, zástupce služby, odboru, útvaru na prezidiu, na úřadu, na správě policie 56 046 Kč
3. Vedoucí orgánu státní správy, správního úřadu (kromě ústředních orgánů) 49 968 Kč
4. Lékař se specializací v oboru jinde neuvedeném 45 997 Kč
5. Vedoucí oddělení ústředního orgánu státní správy 45 349 Kč
6. Ředitel odboru orgánu státní správy, správního úřadu (kromě ústředních orgánů) 43 066 Kč
7. Vedoucí, zástupce oddělení, skupiny na prezidiu, na úřadu, na správě policie 42 100 Kč

Ve sféře podnikatelské jsou na tom nejlépe vedoucí a řídící pracovníci (ředitelé a prezidenti velkých organizací a podniků, vedoucí pracovníci různých útvarů, obchodní, ekonomičtí či techničtí ředitelé v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví ale i v jednotlivých výrobních oborech a službách). Rozptyl platů jednotlivých pozic je poměrně široký, nejvyšší hrubé měsíční platy sahají až nad 100 tisíc korun pro ředitele těch největších podniků. Druhou nejlépe placenou skupinou podnikatelské sféry jsou vědečtí a odborní duševní pracovníci. Nejlukrativnější pozice v této skupině jsou:

1. Projektant a analytik výpočetních systémů 50 678 Kč
2. Právníci, právní poradci (mimo advokacie a soudnictví) 48 653 Kč
3. Inženýr správce integrovaných informačních systémů, sítí 47 174 Kč
4. Programátor specialista v oboru výpočetní techniky 46 747 Kč
5. Projektanti elektronických systémů a telekomunikačních sítí, inženýři – elektronici 42 996 Kč
6. Odborný pracovník marketingu 42 906 Kč
7. Stavební inženýr staveb a areálů 42 459 Kč

Můžeme očekávat nějaké změny ve vývoji pracovního trhu? „Změny v krátkodobém horizontu nelze očekávat, stále bude dostatek absolventů v ekonomických a humanitních oborech a méně absolventů v technických oborech. Lukrativnější se stanou v dlouhodobějším horizontu specializované obory, např. genetika, kybernetika, profese spojené se zpracováním a přenosem dat,“ vysvětluje Mysliveček.

Zdroj: shrnutí studie SVP Pdf UK, MPSV.