Jak se zlepšit v jazycích při studiu na VŠ

29. 4. 2011 | Studium v zahraničí

Japonština, španělština, ruština nebo novořečtina. Každý cizí jazyk se hodí, a pokud se dostanete na vysokou školu, nemusíte platit drahé kurzy na jazykových školách, abyste se v nich mohli zdokonalit – znalosti zpravidla můžete získat v rámci neplacené nepovinné výuky.

Snad každá prestižnější vysoká škola nabízí svým studentům možnost zdokonalit se v různých jazycích formou nepovinné výuky. Často je minimálně jeden jazyk dokonce nutností a povinným předpokladem ke studiu. Pojďme se podívat, jaké možnosti nabízí dvě nejžádanější české vysoké školy – Masarykova univerzita a Univerzita Karlova.

Masarykova univerzita

Povinná výuka jazyků a jazyk v rámci oboru

Pokud na Masarykově univerzitě nestudujete přímo cizí jazyk jako svůj hlavní obor, nejspíše vás potká povinnost absolvovat alespoň jeden jazykový kurz, nebo alespoň znalost cizího jazyka doložit nějakým certifikátem (například FCE). Pro velké množství oborů je povinné absolvovat alespoň jeden semestr tzv. cizího jazyka pro akademické účely, povinný je kurz s číslem II, kterému může nepovinně předcházet kurz cizího jazyka pro akademické účely I. Vybrat si můžete z angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny a ruštiny a angličtinu je možné studovat také online bez přímé účasti na výuce. Dále existuje nabídka jazyků přímo pro jednotlivé obory – tedy například němčina pro žurnalisty, cizí jazyk pro právníky, velký výběr povinných a povinně volitelných jazyků je také na Ekonomicko-správní fakultě. Existuje taky nabídka předmětů přímo vyučovaných v cizím jazyce, nejčastěji v angličtině, a například na FSS je povinností každého studenta alespoň jeden cizojazyčný předmět absolvovat.

Volitelné jazyky

Jazyky můžete studovat také nepovinně jako kredity B nebo C, nejčastěji prostřednictvím Filozofické fakulty. Tam si stačí vybrat některý z kurzů z nabídky určený i studentům mimo mateřské obory daného jazyka – úplně od začátku tak můžete začít studovat třeba i neobvyklé jazyky, jako je latina, finština, maďarština, estonština nebo japonština. Této možnosti využila také Terezie, studentka sociologie, která se dělí o své zkušenosti:

„Zapsala jsem si čtyřsemestrální kurz japonštiny pro nejapanisty a nereligionisty, probírá se podle učebnice Leda pro samouky a v jednom semestru si člověk musí zapsat předmět Japonský jazyk i Japonské písmo. V prvním roce chodilo moc lidí (tak kolem devadesáti), takže výuka probíhala tak, že nám učitel promítal slidy a vysvětloval, ale museli jsme se učit sami doma. Ve druhém roce už to bylo lepší, v posledním semestru nás bylo asi deset a celkem jsme i mluvili a procvičovali. Výuka byla zaměřená jak na psaní a znaky, tak na gramatiku, poslech a mluvení, s tím mluvením to bylo asi nejslabší, protože ačkoliv jsme měli dvě hodiny týdně tak na nějaké kolektivní procvičování nebylo moc času. Za ten kurz jsme zvládli základní gramatiku a základní sadu znaků, nějak polopaticky bychom se asi domluvili, ale rozhodně je to spíš na delší studium.“

Vždy se můžete přidat se k „jazykářům“

Na filologii na Filozofické fakultě najdete nejrůznější jazykové obory, na Pedagogické fakultě je to pak angličtina, francouzština, němčina a ruština. Protože na Masarykově univerzitě platí, že si kdokoliv může zapsat jakýkoliv předmět, a to i z jiné fakulty a ze zcela nesouvisejícího oboru, pokud si v rámci těchto studijních oborů najdete kurz zaměřený na výuku praktických jazykových dovedností (většinou bude nazván Jazyková cvičení, Praktický jazyk a podobně), můžete si ho směle zaregistrovat a absolvovat výuku spolu s jazykáři. Některé kurzy jsou nabízeny pouze studentům mateřských oborů, nebo vyžadují předchozí absolvování jiného předmětu jako prerekvizitu; máte-li však ke studiu motivaci, i tehdy je mnohdy možné požádat vyučujícího o výjimku a domluvit se s ním, že vám dovolí kurz absolvovat.

Jazyková škola při Filozofické fakultě

A konečně, při Filozofické fakultě funguje jazyková škola, která nabízí 23 jazykových kurzů, například půlroční angličtinu, francouzštinu, holandštinu, italštinu, němčinu a španělštinu. Tato škola také pořádá intenzivní jazykové kurzy během prázdnin. Cena jednosemestrálního kurzu se pohybuje kolem dvou až tří tisíc, je však možné najít různá cenová zvýhodnění.

Univerzita Karlova

Povinná výuka jazyků a jazyk v rámci oboru

Také na mnoha oborech Univerzity Karlovy se vám povinná znalost jazyka nevyhne, často si však můžete vybrat, které jazyky absolvujete, případně se nezúčastnit přímo výuky, ale donést pouze potvrzení např. z jazykové školy. Stejně jako na MU se jazyky povinně dotýkají také doktorandů. Situace se liší fakultu od fakulty; jak to vypadá třeba na Fakultě sociálních věd popisuje Věrka:

„Filda poskytuje výuku jazyků i pro ostatní fakulty, jinak u nás na fakultě se jazyky učí taky, ale jenom ty „hlavní“: angličtina, němčina, francouzština, ruština, španělština a díky spolupráci s řeckou ambasádou i novořečtina. Na Institutu mezinárodních studií, kde studuji, jsou povinné tři jazyky, ale můžeš si je vybrat. Jeden z nich by ale měl být na odborné úrovni, to znamená jeden z předmětů typu „Angličtina pro IMS“. Absolvovala jsem odbornou angličtinu, obecnou němčinu a jeden semestr novořečtiny. Přítel to měl stejně, ale místo řečtiny měl ruštinu, kterou ale odchodil na jazykovce. U nás se totiž neučí nic pro začátečníky, takže si to můžeš odbýt jinde a přinést potvrzení.“

Volitelné jazyky

Volitelnou výuku jazyků zajišťuje Filosofická fakulta, která má v základní nabídce nejrůznější kurzy týkající se angličtiny, francouzštiny, italštiny, latiny, němčiny, ruštiny a španělštiny. Dále existuje mezioborová nabídka předmětů vypisovaná jednotlivými ústavy, kde si může kterýkoliv student vybrat z mnoha zajímavých kurzů, z nichž mnohé jsou také jazykově zaměřené, často na jazyky velmi exotické – v katalogu předmětů najdete třeba praktický kurz urdštiny, korespondenci v arabštině, znakovou řeč, sanskrt, tamilštinu, hindštinu, indonéštinu, tibetštinu, mandžuštinu, z evropských jazyků finštinu, rumunštinu, portugalštinu, řečtinu, albánštinu, chorvatštinu, srbštinu, slovinštinu, makedonštinu nebo bulharštinu, ale také jazyky, které vám dnes již moc neposlouží – staroislandštinu, akkadštinu, luvijštinu nebo třeba chetitskou gramatiku.

Jazyk z jiného oboru

Na UK platí totéž jako na MU – můžete si zapsat jakýkoliv předmět z naprosto odlišného oboru, pokud není zápis do kurzu omezen nějakou prerekvizitou nebo maximálním počtem přihlášených studentů. I když studujete práva, můžete tedy chodit na jazyková cvičení s posluchači francouzského jazyka a literatury, pokud vám to umožní vyučující. Možností rozšiřování svých jazykových dovedností je tedy skutečně mnoho, stačí jen některou z nich využít.

Zdroj: webové stránky univerzit