Kde hledat zahraniční stipendia pro středoškoláky?

27. 7. 2012 | Studium v zahraničí

Studujete střední školu a uvažujete, že byste si ji zkusili zpestřit o zahraniční výjezd? Řada studentů už ví, že je to rozhodně neocenitelná zkušenost a může se jen vyplatit. Bohužel ale není úplně zadarmo. Tuto překážku však pomáhá překonat hned několik organizací a programů, které nabízejí možnost získání podpůrného stipendia. Poradíme, kde jejich nabídku hledat.

Plány odjet za studiem někam do zahraničí, ať už jen na krátko, nebo i na celé studium, už nemusejí být jen pouhým snem. Oblast mezinárodních studijních projektů je totiž v posledních letech stále širší a komplexnější a klade se na ni velký důraz. Spolu s rostoucí nabídkou vznikají i nejrůznější podpůrné fondy a programy, s jejichž pomocí mohou studenti pokrýt alespoň část nákladů na školné, stravné, ubytování, dopravu atp. Ale něco za něco. K tomu, aby student mohl takové studium vůbec obdržet, musí splnit několik požadavků a samozřejmě si také hlídat důležité termíny.

Kdy jsou stipendia vypisována

Většina stipendijních programů je vyhlašována v podzimních až v zimních měsících a uzávěrky do nich se přijímají do ledna až dubna následujícího roku. V případě pololetních výjezdů se přihlášky podávají zpravidla do září a na školu se nastupuje v lednu či v únoru. Konkrétní termíny se samozřejmě s každým programem trochu liší.
Vzhledem k tomu, že už jen samotné podání přihlášky včetně všech požadovaných úkolů, shánění referencí a dalších administrativních záležitostí zabere relativně hodně času, doporučuje se s jejich realizací začít včas.

Kdo stipendia poskytuje

Možností dosáhnout na stipendium je několik. Buď jej lze získat obecně na jakékoli středoškolské studium v zahraničí, nebo je jejich přiznání svázáno pouze se studiem konkrétní školy či partnerské instituce
Stipendium zpravidla nabízejí:

  • samotné partnerské školy
  • nadační fondy a neziskové organizace, podporující mezinárodní mobilitu studentů
  • komerční agentury, zprostředkovávající studijní pobyty do zahraničí
  • zahraniční agentury působící na mezinárodním poli.

Základní podmínky aneb pro koho jsou stipendia určena

Pakliže nějaký poskytovatel středoškolského studijního programu v zahraničí nabízí i stipendium, většinou jeho udělení podmiňuje několika základními požadavky na uchazeče:

  • stipendia jsou určena výhradně studentům středních škol (je-li partnerskou školou gymnázium, pak bývá tento výběr omezen jen na studenty gymnázií; jindy je zase stipendijní program zaměřen jen na výjimečně talentované žáky nebo žáky ze sociálně slabších rodin atp.)
  • většina programů také vyžaduje nejvyšší možný studijní průměr na vysvědčení za určité období (nejčastěji 2,0 až 3,0); některé programy nejvyšší možný studijní průměr nestanovují, ale zmiňují jej jako jeden z parametrů volby mezi více vhodnými kandidáty
  • stipendium může být uděleno pouze studentům s českým občanstvím
  • účastník stipendijního programu zpravidla nesmí být v roce výjezdu v maturitním ročníku
  • nutná je i velmi dobrá znalost cizího jazyka (dle vybrané země programu), která se prověřuje u vstupních testů v rámci výběrového řízení
  • také přihláška do programu a další potřebné dokumenty (úvaha na zadané téma, informace o svých aktivitách, reference, souhlas rodičů atd.) pro zařazení do programu se vyplňují v cizím, nejčastěji anglickém jazyce
  • k přihlášce je nutné předložit doporučení od několika osob (nejčastěji učitele angličtiny, třídního učitele a vyučujícího dalšího předmětu).

Přijímací řízení

Vzhledem k tomu, že jde v životě středoškoláka o docela zásadní a ne úplně snadný krok, klade se důraz i na náročný výběr uchazečů o studium, resp. přiznání stipendia. Nelze se tedy domnívat, že dobrá znalost cizího jazyka a získaná doporučení jsou automatickou vstupenkou za hranice. Jednak uchazečů bývá často mnohonásobně více, než jsou kapacity programu, a jednak se prověřuje i obecná způsobilost uchazeče zahraniční studium vůbec podstoupit. Součástí přijímacího řízení většinou je:

  • test z cizího jazyka
  • esej na zadané téma (opět v cizím jazyce)
  • v užším kole pohovor o vašich schopnostech, motivaci či znalostech reálií dané země
  • někde se provádí i testování prostřednictvím skupinových diskuzí či jiných aktivit
  • i v případě využití služeb komerčních agentur, z nichž některé také nabízejí určitou formu stipendia, se uchazeči mohou setkat s jazykovým testem či pohovorem.

Co stipendium pokrývá

Také výše a účel stipendia se může s každým programem různit. Je to proto, že jde spíše o jakési mezinárodní partnerství mezi dvěma organizacemi, založené na smluvních podmínkách, které mohou být pokaždé jiné. Někdy je tak určeno pouze na částečné či plné pokrytí školného, jindy stačí i na další náklady. Ve výsledku se tak může stát, že studenti, kteří získali stipendium, zaplatí za svůj pobyt od několika stovek až po desetitisíce korun za měsíc. Cena se samozřejmě odvíjí i od země a prestiže partnerské školy.
Vzhledem k tomu, že studium na zahraniční škole studenta obvykle vyjde bez stipendia na částku od sta třeba až po sedm set tisíc korun za rok (záleží především na tom, zda se na partnerské škole platí školné, či nikoli), rozhodně se vyplatí do výběrového řízení adeptů na stipendium určitý čas a úsilí investovat.

Kde zahraniční studijní pobyty a stipendia na ně hledat

Mezi nejznámější poskytovatele zahraničního studia a s ním spojených stipendií patří mj. Open Society Fund (www.osf.cz), United World Colleges (www.uwc.cz), AFS Mezikulturní programy, o.s., (www.afs.cz) a další. Nejen středoškolským studijním programům se věnuje také jedna sekce portálu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (www.msmt.cz) či speciální stránka Domu zahraničních služeb – Akademické informační agentury. Studijní stipendium lze za určitých podmínek získat například i od Nadace Livie a Václava Klausových (www.nadacnifondklausovych.cz) a jiných. Poohlédnout se ovšem lze i na stránkách zahraničních organizací, mezi než patří například World Experience (www.worldexperience.org) a řada dalších.

Zdroje:

Zdroj foto: Stock.XCHNNG

Další články k tématu

Otroky jsme neměli, ale profitovali jsme z nich, přiznala Cambridge

Otroky jsme neměli, ale profitovali jsme z nich, přiznala Cambridge

Prestižní britská univerzita Cambridge přiznala, že profitovala z otrokářství, sama ale žádné otroky vlastnit neměla. Vyplývá to ze závěrů studie, kterou si škola nechala zpracovat. Univerzita se vzhledem k výsledkům nyní rozhodla rozšířit stipendijní programy pro černošské studenty. V plánu má také financování dalšího výzkumu otrokářství. Konkrétní profit univerzity Cambridge z otrokářství měl spočívat v tom, že škola přijímala …

Ministerstvo nemá bránit zřízení soukromé školy kvůli místům, říká soud

Ministerstvo nemá bránit zřízení soukromé školy kvůli místům, říká soud

Ministerstvo školství nemůže stát v cestě zřízení nových soukromých škol pouze z toho důvodu, že daná lokalita má dost volných míst ve státních školách. K takovému závěru došel Nejvyšší správní soud. Podle jeho rozsudku je sice kapacita škol v lokalitě důležitým faktorem, ale nikoliv jediným. Ministerstvo by mělo brát v potaz také možnosti výběru ve vzdělávání, vůli samospráv či zájem …

Finanční tíseň studentů by řešilo omezení počtu stipendií, míní expert

Finanční tíseň studentů by řešilo omezení počtu stipendií, míní expert

Stále více studentů negativně ovlivňuje zdražování cen. Stipendia, která dostávají, jsou na pokrytí životních nákladů nedostačující. Problémem se zabývá odborník na vysokoškolské vzdělávání ze společnosti EDUin Jan Zeman. Podle něj by se stipendia měla navýšit a dosáhnout by na ně mělo méně zájemců. „Myslím, že podpora není správně zaměřená. U nás spousta studentů využívá nízkou …