Finanční řízení podniku v hotelnictví a turismu

ROZVAHA (bilance)

= je účetní výkaz, který podává souhrnný přehled o stavu majetku a zdrojů krytí k rozvahovému dni.

• Zahrnuje majetek firmy ze 2 hledisek

 Aktiva = stav majetku podle složení

= jsou uspořádána podle likvidity od nejméně likvidních k nejvíce

 Pasiva = zdroje krytí majetku z hlediska vlastnictví

• Rozvahu sestavují povinně všichni podnikatelé a další subjekty, které dle zákona o účetnictví vedou účetnictví

• Má předepsanou podobu a sestavuje se v pravidelných časových intervalech:

 řádná – na konci účetního období

 mimořádná – při založení, při zrušení, sloučení podniku apod. …

• Sestavuje se vždy podle údajů zaznamenaných v účetnictví

Význam rozvahy:

• pro podnikatele – získává přehled o svém majetku i zdrojích odkud majetek pořídil

• pro externí uživatele – (např. pro banky při žádostech o úvěr, pro finanční úřady, akcionáře,…)

• bilanční rovnice: AKTIVA = PASIVA

Rozvahový den den, v němž se sestavuje rozvaha Rozvahová položka jednotlivá složka aktiv nebo pasiv (budovy, peněžní prostředky aj…) Rozvahový stav peněžní částka, u jednotlivých rozvahových položek Rozvahové období období mezi dvěma rozvahami Zamezovka šikmá čára, kterou zabráním případnému vpisování, pokud v rozvaze nevyplníme na obou stranách stejný počet řádků.

Charakteristika vybraných položek:

• Pohledávky za upsaný základní kapitál = zakladatelé firmy se zavázali vložit do firmy své finanční prostředky a dosud je nesplatili

• Dlouhodobé pohledávky = jsou pohledávky za odběrateli, zaměstnanci, společníky, s dobou splatnosti delší než 1 rok

• Krátkodobé pohledávky = jsou pohledávky za odběrateli, společníky s dobou splatnosti do 1 roku

• Finanční majetek = jsou majetkové a dlužné cenné papíry s dobu splatnosti nad jeden rok, peněžní prostředky na bankovních účtech i v hotovosti, krátkodobé cenné papíry (s dobou splatnosti do 1 roku)

• Časové rozlišení = je rozdělování nákladů, výnosů, příjmů a výdajů podle období s nímž časově i věcně nesouvisí

• Dohadné účty aktivní, pasivní = případy, kdy pohledávky nebo závazky patří do daného období, ale neznáme jejich přesnou částku

• Kapitálové fondy = fondy tvořené z cizích zdrojů

• Fondy ze zisku = tvoří se z čistého zisku

• Hospodářský výsledek minulých let = zisk minulých let, u něhož nebylo rozhodnuto o jeho použití, přípa. Ztráta minulých let, u niž nebylo ještě rozhodnuto o způsobu úhrady

• Hospodářský výsledek běžného období = je hospodářský výsledek po zdanění týkající se daného účetního období

• Rezervy = peníze, které si podnik spoří pro případ plánovaných oprav strojů. Považují se za cizí zdroje, protože nejsou vytvářeny ze zisku a v budoucnu je podnik musí použit na stanovený účel

Struktura rozvahy je určena vyhláškou ministerstva financí

Struktura aktiv a pasiv = Každá firma by měla vědět kolik kapitálu potřebuje pro svůj plynulý chod

  1. Pokud má více kapitálu = je to způsobeno tím, že firma financuje dlouhodobým kapitálem velkou část oběžného majetku
  2. Pokud má méně kapitálu = je to způsobeno tím, že firma rychle rozšiřuje výrobu a prodej a tím způsobuje poruchy chodu firmy

Firmu ovlivňuje:

• cena (velikost úroku)

• doba splatnosti kapitálu

• rizikovost kapitálu

Cizí kapitál

1. Důvody proč ho použít

• podnikatel nedisponuje dostatečnými vlastními zdroji, které potřebuje pro založení firmy

• nedisponuje dostatečným kapitálem při nákupu materiálu, nových strojů…

• př. použitím cizího kapitálu nevzniká žádné právo poskytovateli na řízení firmy

2. Důvody proč ho nepoužít

• cizí kapitál zvyšuje zadluženost firmy

• snižuje její finanční stabilitu

• získat další cizí kapitál je obtížné

Struktura aktiv a pasiv slouží k posouzení poměru vlastního a cizího kapitálu

Struktura aktiv = posuzuje poměr dlouhodobého majetku oběžných aktiv (pro podnik je příznivější převaha oběžných aktiv, podíl dlouhodobého majetku by neměl být menší než 40%)

NÁKLADY

Spotřeba materiálu, pohonné hmoty, dodávky elektřiny, plynu,… = vstupy do výrobních procesů = NÁKLADY

= je peněžní vyjádřením spotřeby majetku podniku, cizích výkonů a práce zaměstnanců

• základní druhy nákladů:

 spotřeba materiálů

 spotřeba energie

 služby (opravy, doprava)

 osobní náklady (mzdy, pojištění)

? finanční náklady (bankovní poplatky)

 odpisy DM

 daně a poplatky, apod.

VÝNOSY

= jsou veškeré výstupy vyjádřené v peněžních jednotkách, ve formě výnosů se vracejí podniku vynaložené náklady

• základní druhy výnosů:

 tržby z prodeje majetku

 tržby z prodeje cenných papíru

 tržby za výrobky, zboží nebo služby

 přijaté pokuty a úroky, apod.

Výsledek hospodaření = zjistíme porovnáním nákladů a výnosů:

Zisk A > P V > N Ztráta A < P V < N Nula A = P V = N

Zisk je zdrojem financování podniku – zaznamenává se v rozvaze v pasivech jako vlastní zdroj krytí

Účet zisků a ztrát = používá se na konci účetního období při uzavírání výsledkových účtu:

• všechny obraty nákladovým účtu převádíme na účet zisků a ztrát na straně MD

• všechny obraty výnosovým účtu převádíme na účet zisků a ztrát na straně D

Schéma účtování na výnosových účtech:

MD Účet zisků a ztrát D Náklady Výnosy

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

• součást závěrky účetních jednotek

• obsahuje údaje o nákladech, výnosech, výsledku hospodaření firmy za sledované a minulé období v podrobném členění

• je uspořádán stupňovitě

I. Tržby z prodeje zboží A. – Náklady vynaložené na prodané zboží

  • Obchodní marže (hrubý zisk z prodaného zboží obchodníků)

II. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (výrobní výkon) B. – Spotřeba materiálu, energie (výkonová spotřeba)

  • Služby
  • Přidaná hodnota

C. – Osobní náklady D. – Daně a poplatky E. – Odpisy DHM a DNM

  • Provozní VH

VII. Výnosy z DFM VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku XI. Ostatní finanční výnosy

  • Finanční náklady
  • Finanční VH
  • Provozní VH
  • Finanční VH
  • daň z příjmů za běžnou činnost

** VH za běžnou činnost

XII. Mimořádné výnosy R. – mimořádné náklady S. – daň z příjmů z mimořádné činnosti

  • Mimořádný VH

VH za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření *** VH ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ

FINANČNÍ ANALÝZA

Finanční řízení podniku = jeho cílem:

 zajistit platební schopnost firmy (dostat svým závazkům)

 zajistit likviditu majetku (schopnost jeho přeměny v hotové peníze)

 zajistit rentabilitu (ziskovost)

 provádět rozbory a hodnocení úrovně hospodaření podniku ⇒ finanční analýza

Finanční analýza

• je metoda založená na rozboru a hodnocené úrovně hospodaření a finanční situace podniku

• umožňuje zhodnotit součastnou finanční situaci, stanovit předpoklad budoucího vývoje, odhalit silné a slabé stránky hospodaření

• může být prováděná firmou, bankou (zjištění o schopnosti splácet úvěry), potencionálními investory (předpokládána rentabilita a rizikovost investice)

• probíhá v těchto etapách:

  1. výpočet ukazatelů finanční analýzy (ukazatel rentability, likvidity,..)
  2. srovnání a hodnocení jednotlivých ukazatelů
  3. identifikace příčin nežádoucího vývoje, odhalení silných a slabých míst hospodaření podniku

Samotný výpočet ukazatelů má omezenou vypovídací schopnost, proto se používají některé techniky srovnání:

1. Srovnání v čase (trendová analýza)

• porovnání ukazatelů téhož podniku v několika obdobích

• údaje se srovnávají v časové řadě, z niž lze odvodit určité tendence (sklon k růstu, stagnaci, poklesu)

• výhodou je, že sledujeme ukazatele v podmínkách činnosti jednoho podniku, chybí však všeobecné měřítko srovnání

2. Srovnání v prostoru (komparativní analýza

• porovnává poměrových ukazatelů firmy s jinými podniky, podnikajícími ve stejném odvětví. • nevýhodou je, že každý podnik má různé podmínky pro svou činnost

3. Srovnání s plánem

• srovnávají se skutečně dosažené hodnoty ukazatelů s hodnotami stanovenými plánem

Uživatelé výsledků:

• interní – management firmy, zaměstnanci

• externí – banky, investoři, státní instituce (F.Ú., …)

Zdroje údajů finanční analýzy: Zdrojem údajů jsou účetní výkazy: a, rozvaha b, výkaz zisků a ztrát Dalšími zdroji jsou např. údaje manažerského účetnictví, výroční zprávy firmy, údaje o konkurenčních firmách, auditorské zprávy,… HODNOCENÍ PODNIKU NA ZÁKLADĚ UKAZATEŮ

1. Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti)

• poměřujeme různé formy zisku k určité základně (kapitálu, majetku, tržbám)

• jeden z nejdůležitějších ukazatelů hodnotících úspěšnost podnikání

• vyjadřují se koeficientem nebo v procentech

Rentabilita celkového kapitálu

• vyjadřuje kolik korun zisku ročně získáme z jedné koruny kapitál

• vzoreček: ROA =

Rentabilita vlastního kapitálu

• vyjadřuje kolik korun zisku ročně získáme z jedné koruny vlastního kapitálu

• vzoreček: ROE =

Rentabilita tržeb

• udává kolik korun zisku ročně přinese jedná koruna tržeb

• vyjadřuje jak se tržby podílejí na tvorbě zisku

• jestliže ve srovnání s jinými firmami v odvětví je tento ukazatel nižší, znamená to, že firma prodává za nižší ceny, má vyšší náklady, popř. obojí

• vzoreček: Rent. tržeb =

Rentabilita nákladů

• vyjadřuje kolik korun zisku získáme z jedné koruny vložené do nákladů

• vyjadřuje jak se náklady podílejí na tvorbě zisku

• čím jsou vypočtené hodnoty vyšší, tím lépe firma zhodnocuje své vstupy

• vzoreček: Rent. nákladů =

2. Ukazatele likvidity

• vyjadřuje schopnost přeměnit majetek v peníze a pak jimi hradit splatné závazky

• solventnost = vlastnictví peněz, kterými může firma hradit své splatné závazky okamžitě

Okamžitá likvidita (likvidita 1. stupně)

• udává jak velká část krátkodobých závazků může být uhrazena finančním majetkem

Okamžitá likvidita =

Optimální hodnota: < 0,6 – 1 >

Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně)

• udává, jak velká část krátkodobých závazků může být uhrazená finančním majetkem a krátkodobými pohledávkami

Pohotová likvidita =

Optimální hodnota: < 1 – 1,5 >

Běžná, celková likvidita (likvidita 3. stupně)

• udává kolikrát oběžná aktiva převyšují krátkodobé závazky

Běžná likvidita = Optimální hodnota < 1,5 – 2,5 >

3. Zadluženost

• vyjadřuje podíl cizích zdrojů na majetku

• firmy upřednostňují použití cizího kapitálu, protože to zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu

• věřitele upřednostňují menší míru zadluženosti, protože tak mají větší jistotu, že jejich pohledávky budou oplaceny

• Optimální hodnota: < 0,7 >

Zadluženost =

Podíl vlastního kapitálu vyjadřuje, jaký je poměr vlastních a cizích zdrojů krytí majetku Obvyklá hodnota < 0,5 – 0,6 > Podíl vl. kapitálu =

4. Ukazatele produktivity

• vyjadřují kolik korun ročních tržeb připadne na jednoho pracovníka, příp. Na jednu korunu mezd

Produktivita práce =

Produktivita mezd =

5. Ukazatele náročnosti

• hodnoty ukazují, jaké je materiálové, mzdové a energetické zatížení na 1 Kč tržeb

Materiálová náročnost = vyjadřuje podíl materiálu na celkových tržbách

Materiálová náročnost = Mzdová náročnost = určuje částku, která byla z jedné koruny tržeb vložena do mezd.

Mzdová náročnost =

Energetická náročnost = vyjadřuje podíl spotřeby paliv a energie na celkových tržbách

Energetická náročnost =

Závěrečné hodnocení

• Při souhrnném hodnocení fin. situace se vychází

  1. Schopnosti vytvářet zisk
  2. Schopnosti udržovat fin. stabilitu

Pro tato hodnotící kritérií se vybírají ukazatele, které mají vypovídací schopnost

1. Pro posouzení schopnosti vytvářet zisk

• rentabilitu celkového kapitálu

• rentabilitu tržeb

• rentabilitu práce

2. Pro posouzení schopnosti udržovat finanční stabilitu

• běžnou likviditu

• zadluženost

viz sešit 4 ročník – výpočet příkladů

VÝPOČET KAPACITNÍCH UKAZATELŮ

Propočty kapacity hotelu a jejich využívání

• lůžková kapacita je dána počtem stálých lůžek

• přistýlky jsou využívány v období zvýšené poptávky, kdy nestačí počet lůžek stálých

• lůžková kapacita se propočítává za určité období (měsíc, čtvrtletí, rok)

Celková lůžková kapacita = počet stálých lůžek ∙ počet provozních dnů v období (udáváme ji v tzv. lůžkodnech) K= L ∙ T

Obsazenost hotelu, která rozhoduje o využití lůžkové kapacity, závisí na:

• sezónnosti

• poptávce

• umístění hotelu

• kvalitě poskytovaných služeb

• vybavenosti hotelu

• druh klientely

• atraktivnosti prostředí

• architektonické tradici, apod.

Snahou managementu podniku je dosáhnou maximálního využití lůžkové kapacity. Část lůžkové kapacity zůstává nevyužita (nedostatečná poptávka, provozní důvody). Využití kapacity zjistíme porovnáním počtu přenocování s kapacitou hotelu. P…počet přenocování %K = K… kapacita za počítané období

Hotel *** s 50 dvoulůžkovými pokoji a 6 jednolůžkovými pokoji poskytuje za měsíc (30 dní) 2438 přenocování. Vypočtěte procento využití kapacity. %K= P / K • 100 50 • 2 = 100 K = L ∙ T 6 ∙ 1 = 6 %K = P / (L • T) • 100 100 + 6 = 106 %K= 2438 / (106 ∙ 30) ∙ 100 = 76,6 %

Hotel *** s 30 dvoulůžkovými a 20 jednolůžkovými pokoji poskytuje za rok (360 dnů) 15365 přenocování. Vypočtěte procento využití kapacity. %K = P / (L ∙ T) ∙ 100 30 ∙ 2 + 20 ∙ 1 = 80 %K = 15365 / (80 ∙ 360) ∙ 100 = 53,35 %

Tento způsob výpočtu kapacity nebere v úvahu, že všechny pokoje nebudou prodány za pultovou cenu, to je za cenu s poskytnutím slev a provizí, která je zpravidla vyšší než cena pokoje, který je předem objednán.

Pro přesnější výpočet kapacity se používá tzv. přepočtená obsazenost (nižší cena než pultová)

počet přenocování . průměrná dosažená cena . 100 Přepočtená obsazenost = celková kapacita pultová cena

Průměrná dosažená cena = tržby . počet přenocování

Hotel *** s 50 dvoulůžkovými pokoji určil cenu dvoulůžkového pokoje 1000 Kč. Za uvedené období vykázal tržbu za ubytování 920.000 Kč a poskytl 2 400 přenocování % využití kapacity = 2400 / 3100 ∙ 100 = 77,41 % přepočtená obsazenost = (2400 / 3100) ∙ (383 / 500) = 59,3 %

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.