Přemýšleli jste někdy o tom, že byste využili své síly ve prospěch potřebných? Chtěli byste nasbírat cenné zkušenosti za našimi hranicemi a nevadilo by vám při tom, že za to nebudete dostávat závratné sumy peněz? Potom by se vám mohlo hodit několik užitečných informací o tom, jak se stát dobrovolníkem a co od toho čekat.
Forem dobrovolnictví je celá řada. Může jím být vše od úklidu parku ve vaší lokalitě přes pomoc seniorům, dárcovství krve až třeba po vstup do místního sboru dobrovolných hasičů. Zkrátka vše, za co sice nedostanete peníze (a pokud ano, tak opravdu jen málo), ale co především může prospět jednotlivcům či občanskému soužití obecně. Pomáhat lze ale nejen na místní úrovni, řada mladých dobrovolníků nezřídka vyráží pomáhat i „za humna". A právě na zahraniční dobrovolnické projekty se nyní zaměříme.
Dobrovolníci tvoří nedílnou součást mezinárodní pomoci, a to nejen té rozvojové či humanitární. Odměnou za jejich pomoc jsou jim nenahraditelné zkušenosti, možnost poznat cizí kraje i kulturu, výborná příležitost zlepšit se v cizím jazyce či poznat nové lidi. V neposlední řadě ale tyto projekty představují způsob, jak si doslova „v terénu“ otestovat své vlastní schopnosti, sílu a koneckonců i odolnost. A co víc, například v rámci Evropské dobrovolné služby (více viz dále) má každý dobrovolník právo obdržet Pas mládeže, který dokládá nabyté dovednosti získané během práce v zahraničí a může se tak stát hodnotnou položkou vašeho profesního životopisu (více informací k Pasu mládeže najdete na těchto stránkách). Projekty, pro něž se dobrovolnické akce organizují, jsou různého charakteru – dobrovolníci v jejich rámci pomáhají například v oblasti ekologie a kultury, sociální péče, při práci s mládeží atp. V každém případě jde však o práci pro neziskovou nebo státní (tj. nekomerční) organizaci.
Výhodou dobrovolnických projektů je, že se od uchazečů většinou nevyžadují vynikající jazykové znalosti (i když alespoň základní znalost angličtiny, případně jiného světového jazyka dle cílové země je vítána) a ani dosažené vzdělání. Je však pravdou, že to vše spolu s dosavadní praxí může mít vliv na to, proč pro daný projekt budete vybráni právě vy. Velmi důležitá je však také vaše motivace a zejména pečlivé zvážení toho, zda je dobrovolnická práce pro vás skutečně to pravé. Do dobrovolnických projektů se mohou zapojit lidé zpravidla ve věku mezi 18 a 30 lety, výjimečně i lidé od 16 let. Některých projektů se mohou za určitých podmínek zúčastnit i mladí lidé s postižením.
Podmínky i náplň jednotlivých programů se mohou od sebe vzájemně lišit, ale většinou platí, že výměnou za vaši nehonorovanou výpomoc je vám poskytnuto bezplatné ubytování, stravování, pojištění a další drobné vícenáklady. Některé projekty, zejména ty dlouhoudobé, přeci jen počítají i s nějakým tím kapesným, i když i to pak většinou putuje na pokrytí základních potřeb. Naprostá většina organizací však od uchazečů vyžaduje zaplacení vstupního poplatku, který se pohybuje přibližně mezi 1000 a 3000 korunami.
Jednou z nejznámějších institucí, která zajišťuje dobrovolnické projekty u nás, je Evropská dobrovolná služba (EDS). Její dílčí projekty probíhají při neziskových organizacích v různých evropských zemích (mj. ve všech zemích EU a ESVO (Island, Lichtenštejnsko a Norsko), v Turecku, ale i na Ukrajině, v Rusku či v zemích bývalé Jugoslávie), a to od dvou měsíců až po jeden rok.
Vycestovat samozřejmě nemůžete jen tak. Nejprve je třeba kontaktovat
tzv. vysílající organizaci, která vám pomůže vyřídit
vše podstatné. Přes ni si také budete volit konkrétní projekt, který zase
zastřešuje tzv. hostitelská organizace. Té následně
musíte zaslat váš životopis, motivační dopis a případně i další
dokumenty, a pakliže se obě organizace dohodnou na vašem vyslání a
získají pro vás grant (k projednávání grantů dochází pětkrát
ročně), můžete začít balit. Odjet ovšem můžete nejdříve tři měsíce
po uzávěrce přihlášek, resp. schválení grantu. Z grantu je
dobrovolníkům hrazena cesta tam i zpět, ubytování, strava, případné
kapesné a pojištění. Ubytování, důstojné pracovní podmínky, ale
i jazykovou či jinou výpomoc spojenou s úkolem dobrovolníkovi zajišťuje
zejména hostitelská organizace.
Více informací o Evropské dobrovolné službě naleznete na: www.mladezvakci.cz
Nejen na evropské země se orientuje Sdružení INEX –
SDA, které zajišťuje dobrovolnické projekty, trvající od jednoho
měsíce až po jeden rok.
Více na: www.inexsda.cz
Do dalekých krajů (mj. do Japonska, Nigérie, Kanady, USA či na Srí
Lanku) se můžete dostat i prostřednictvím organizace Duha,
která u nás zprostředkovává projekty ve spolupráci s mezinárodní
sítí Service Civil International (www.sciint.org).
Více na: www.trochujinak.cz
Rovněž prostřednictvím Národního kontaktního místa pro
spolupráci s dobrovolníky OSN, které je českým kontaktním
místem United Nations Volunteers (UNV), se lze zapojit do
dobrovolnických projektů v různých, především rozvojových zemích
světa. Uchazeči o účast v dobrovolnickém projektu však musí být
nejméně 25 let (u programu Internship je minimální věková hranice
podmíněna ukončením vysokoškolského studia a maximální hranice je
30 let), měl by mít za sebou 3 až 5 let praxe (pro program Internship a
mírové a humanitární mise stačí 1 až 3 roky) a musí ovládat alespoň
jeden z požadovaných světových jazyků. Splňovat by ale měl i další
předepsané podmínky, které obecně směřují k jeho připravenosti a
schopnosti pobývat – a zejména pak pracovat – v obtížných
životních podmínkách. Projekty v rámci programu UNV trvají od tří
měsíců do jednoho roku s možností prodloužení.
Více na: www.polytechna.eu
Kromě výše uvedených lze najít užitečné informace o dobrovolnictví v zahraničí například na těchto stránkách:
Foto: Stock.XCHNG
Skupiny s aktuálnimi informacemi pro studenty zajímacími se o daný obor.
Chcete vědět jako první o novinkách na serveru, o tom, co děláme a kde se s námi můžete potkat? Připojte se k nám na Facebooku.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu jednatele serveru VysokeSkoly.cz zakázáno. ISSN 1214-4312
Copyrights: VysokeSkoly.cz