Cyril, Metoděj a Jan – pro většinu Čechů jen jména znamenající dva dny volna

5. 7. 2018 | Stojí za přečtení

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění zhruba 25 % českých občanů vůbec nezná a ani si nijak nepřipomíná Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje nebo Den upálení mistra Jana Husa. Ostatní zhruba tuší, kdo jsou tito muži, ale jen opravdu malé procento skutečně ví, jak významná jsou z pohledu naší historie data 5. a 6. července.

Výše uvedené údaje jsou z pohledu našeho vlastenectví docela smutné. Pro studenty jsou tyto dny ještě o to méně důležité, neboť vycházejí na prázdniny, a tak si mnohdy ani nevšimnou, že jsou v kalendáři hned dva státní svátky.

Na začátek bychom tedy chtěli věnovat pár řádků historii a připomenou si, čím byli Cyril a Metoděj tak výjimeční. Dva bratři ze Soluně přišli v roce 863 našeho letopočtu na tehdejší území Velkomoravské říše, aby zde šířili křesťanství. Pozval je kníže Rostislav, který chtěl zemi upevnit jednotnou vírou. To se podařilo díky novému písmu, které vytvořili. Do tzv. hlaholice přeložili řadu knih potřebných pro konání bohoslužeb ve staroslověnském jazyce. Ten byl pro tehdejší lid srozumitelnější než latina.

Mistr Jan Hus se také významně podílel na šíření křesťanství. Především se snažil, aby se tehdejší církev na lidech neobohacovala, ale vrátila se ke svým kořenům a podstatě. Za svou kritiku byl nejprve pronásledován, a v roce 1415 v Kostnici upálen jako kacíř. Pro nás byl důležitý také tím, že zjednodušil český pravopis. Odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka.

Všichni tři tak významně ovlivnili náš jazyk, pravopis, víru, ale i kulturu a tradice.

Příchod Cyrila a Metoděje oslavujeme začátkem prázdnin, přestože není potvrzeno, že by k nám opravdu přišli právě v tento den. Písemné důkazy dokonce ukazují spíše na březen. Proč tedy slavíme svátek právě 5. 7.? Datum stanovil v roce 1863 papež Piem IX. na žádost tehdejšího olomouckého arcibiskupa. Ten chtěl oslavit tisícileté výročí jejich příchodu, ale jaro pokládal za nevhodné, neboť se v tomto ročním období slaví Velikonoce. Připojil tak jejich den k jinému křesťansky významnému výročí, a to k 6. 7. Od té doby se Cyril a Metoděj začali slavit v červenci a to nejen v Čechách, ale i v Chorvatsku a později také na Slovensku. Například v Bulharsku nebo v Makedonii však tento svátek i dnes slaví 24. května a v řadě jiných křesťanských zemích si jejich památku připomínají 14. února, což je den, kdy zemřel svatý Cyril.

Upálení mistra Jana Husa si připomínáme přesně v den, kdy byl skutečně upálen. O kostnickém procesu existuje velká řada archivních spisů, a tak o tom nejsou žádné pochyby. 5. a 6. červenec jsou považovány za významné dny České republiky a dny pracovního klidu již od roku 1990. Za předchozího režimu byly označeny pouze jako Památné dny.

Vzhledem k tomu, že se jedná o církevní svátky, neoslavujeme je vyvěšováním státní vlajky, ale návštěvou nejbližšího kostela či kaple. Tradiční bývají především bohoslužby na Velehradě a v Betlémské kapli. Jako každý rok, budou i letos vysílány v přímém přenose druhým programem České televize a rovněž i Českým rozhlasem.

Na závěr už jen dodáme, že v oba tyto dny bez problému nakoupíte v každém obchodě i supermarketu.