Češi podstupují další vzdělávání víc než většina jiných Evropanů

Česká republika předčila unijní průměr v účasti dospělých na dalším vzdělávání, a to díky tomu, že se v roce 2011 jejich podíl zvýšil na 11,4 %. Průměr za celou EU přitom činí asi 8,9 %.

Za tímto výsledkem podle tvrzení MŠMT stojí mj. jeho koncepční materiál s názvem Strategie celoživotního učení z roku 2006 a na něj navazující Implementační plán Strategie celoživotního učení. Díky němu, jak dále MŠMT uvádí ve své tiskové zprávě, vzniklo na ministerstvu několik systémových projektů podporovaných z Evropských sociálních fondů.

Hlavním motivem dalšího vzdělávání je přitom zejména schopnost zaměstnanců stačit aktuálním a stále se měnícím trendům v různých oblastech, ať už jde o výrobu, či služby, a také provázání místních odvětví s celosvětovými odnožemi, jež souvisí s globalizačním vývojem. Historie projektů dalšího vzdělávání řešící jeho organizaci spadá už do roku 1990. Prvním, který řešil problematiku dalšího vzdělávání dospělých komplexně, byl projekt „Koncept – Koncepce dalšího vzdělávání“, z něhož se vychází dodnes (více o něm se již dočtete zde).

Podle ředitelky odboru vyššího odborného a dalšího vzdělávání Věry Kolmerové z MŠMT se dospělí vzdělávají zejména proto, aby se lépe uplatnili na trhu práce. Tuto oblast řeší projekt NSK 2, který mimo jiné představuje tvorbu základního rámce k profesnímu vzdělávání, včetně hodnotících standardů pro kvalifikace (více informací o něm naleznete na stránkách www.narodni-kvalifikace.cz nebo na portálu www.vzdelavaniaprace.cz). „K 30. dubnu 2012 je celkový počet profesních kvalifikací v NSK 293. Prozatím jde hlavně o řemeslné profese na úrovni výučního listu. Počet profesních kvalifikací se bude postupně zvyšovat a zahrne i kvalifikace maturitní,“ dodává Kolmerová.

Přehled možností dalšího vzdělávání a aktuálně probíhajících projektů poskytuje portál Národního ústavu odborného vzdělávání.

Zdroj: tisková zpráva MŠMT
Foto: Stock.XCHNG