Automatizované knihovnické a informační systémy

  • automatizace = zavádění PC do systému knihoven (práci na PC řídí knihovník) – ulehčení rutinních prací, pokrok v úrovni poskytovaných služeb, zlevnění provozu knihovny, snadnější přístup čtenářů k informacím, …
  • nástup v 70. letech  sálové počítače (sálový počítač dokázal zpracovat jen jedu část práce)

Vývoj AKIS

1. etapa (konec 60. let)

  • sálová PC, diskové paměti, tisk bez háčků, více úloh najednou
  • vstupní média: děrné štítky (přesně velký štítek, do kterého se vyděroval záznam)

magnetické pásky

  • dávkový režim (= za určité období se zpracuje např. katalogizace atd.)
  • tištěné výstupy z jednotlivých (velká písmena, bez diakritiky)
  • dílčí systémy – evidence při výpůjčkách, tisk objednávek, tištěné katalogy,…
  • snaha o sjednocení inf. záznamu

2. etapa (70. léta)

  • sálová PC, minipočítače (s disketami)
  • vstupní média: děrné pásky

magnetické pásky snímače čárového kódu

  • dávkový režim, dialogový režim (můžu si navolit, kdy a co přesně chci vytisknout)
  • tištěné výstupy (malá a velká písmena, s diakritikou)
  • počátek kooperativních systémů = knihovny jsou schopny si předávat záznamy
  • vytvářejí se územní a národní inf. sítě na výměnu inf. v dávkovém režimu (přímý přístup k bázím prostřednictvím komunikačních sítí satelity nebo telefonními linkami)

3. etapa (80./90. léta)

  • sálová PC, dnešní PC
  • vstupní média: klávesnice

snímače čárových kódů

  • převážně dialogový režim
  • výstupy: na obrazovku, diskety, CD ROMy, DVD
  • lokální integrované systémy = namíru pro konkrétní knihovnu
  • kooperativní systémy = spolupráce mezi knihovnami (sdílená katalogizace, MVS,…)
  • přenos faksimilií (= starých tisků)
  • podpora uživatelského přístupu přes katalogy OPAC

4. etapa (současnost)

  • projekty na zpřístupnění různých dokumentů a rukopisů
  • zpracování fondů různých knihoven
  • stránky v HTML jazyce ve formátu pdf (v jejich hlavičce se píšou metadata = něco jako klíčová slova, o co v dokumentu jde – existence strojů, které dokážou metadata na základě přečtení dokumentu vytvořit)
  • ztráta elektronických dokumentů (jen chvíli na serveru – NETLIB = stroj, který dokáže jednou za čas stáhnout a uložit na disk el. dokument včetně adresy získání)
  • XML = nástupce HTML

Druhy AKIS (typologie)

  • dnes se používají kooperativní AKS

1. dílčí lokální automatizované knihovnické systémy (AKS)

  • používaly se na konkrétním místě pro zpracování 1 činnosti knihovny
  • vstupní údaje se musí zadávat opakovaně (každá činnost je oddělena, nejsou propojeny)
  • graf:

VSTUP DAT ( údaje – např. autor, název, nakladatelství…) ↓ ↓ ↓ ↓ KATALOGIZACE nebo AKVIZICE nebo VÝPŮJČKY nebo ČASOPISY ↓ ↓ ↓ ↓ VÝSTUP DAT ( katalogizační lístek, objednávka, seznam půjčených knih…)

2. integrované lokální AKS

  • jsou účelně propojené (integrace činnosti knihovníka, činnosti jsou provázány)
  • data se zadají jen 1× > promítnou se do všech procesů
  • graf:

VSTUP DAT VSTUP DAT ˇ ˇ AKVIZICE → KATALOGIZACE → VYPŮJČKY ← ČASOPISY ˇ ˇ ˇ ˇ VÝSTUP DAT VÝS. DAT VÝS. DAT VÝS. DAT

3. kooperativní AKS

  • 1 knihovna je nadřazená a poskytuje všem podřazeným knihovnám všechny údaje (sdílená katalogizace, akvizice apod.)
  • důležité pro MVS a MMVS
  • komunikace mezi knihovnami prostřednictvím internetu
  • knihovny si vzájemně do sebe vidí (vidí, co je půjčené apod.)

MAKS

  • 1. knihovnický systém v ČR
  • odstartovala se jím automatizace
  • Modulární Automatizovaný Knihovnický Systém
  • určen pro knihovny a inf. střediska bez ohledu na typ, velikost fondu a počet čtenářů
  • postaven na systému CDS/ISIS (čte se to „ajsis“)
  • pracoval v lokální síti
  • výměnný formát pro katalogizační záznam převoditelný do UNIMARCU (aby si ho knihovny mohly vyměňovat a aby při tom nevznikl problém s přečtením záznamu) – co kniha, to 1 záznam s pevnou i proměnnou délkou (údaje členěné do bloků:

názvové a autorské, vydavatelské, údaje o rozsahu, poznámky, věcné soupisné údaje atd.)

  • moduly systému: pro jmennou a věcnou katalogizace

analytický záznam akvizice dialogové katalogy výpůjční systém seriály rešeršní služby

  • cíle: vytváření báze dat různého typu:

 báze dat domácí produkce (knihy, regionální lit., články) – SAMI (samizdatová lit.), ZAHR (adresy zahraničních institucí),…  báze dat zahraničních periodik (ZPER – zahraniční periodika)  automatizace vlastního provozu knihovny(doplňování fondů, budování online katalogů, kontrola úplnosti seriálů, ústřední katalogy, půjčování)  budování ústředního katalogu  poskytování bibliograficko-informačních služeb (rešerše apod.)

Konkrétní druhy AKIS

TINLIB (základ: databázový jazyk 4GL, sítě LAN, český jazyk, pokračování: T-Series) LANIUS (integrovaný knihovnický systém) CLAVIUS (většina veřejných knihoven – např. Knihovna Jiřího Mahena) ALEPH (v sítích LAN, vkládání z více stanic, český jazyk, izraelský systém, používá ho MZK, NK) KONIÁŠ (Městská knihovna v Praze) BIBIS (Akademie věd) …

Kritéria výběru AKIS

  • vhodný AKIS musí umožnit zrychlení celé řady rutinních činností
  • musí být flexibilní a vyhovovat požadavkům slučitelnosti s jinými systémy
  • situace v ČR: začíná se tu vytvářet jednotná koncepce automatizace knihoven (cíl: propojit knihovny tak, aby se dalo uskutečnit koordinované zpracování knihovnických fondů, vytvořit celostátní katalog, zjednodušit a zkvalitnit MVS).
  • technické požadavky:

 modularita = každá funkce knihovny má samostatný modul (většinou se moduly zadávají postupně), výhodná z finančního hlediska (dají se nakupovat postupně moduly)

 respektování národního prostředí = systém musí umět zapisovat, ukládat a vyhledávat česky a musí respektovat české normy a standardy

 podpora systému = vývoj a údržba systému, jeho rozvoj a inovace; školení knihovníků, poradenská služba, pravidelný upgrade

 univerzálnost a nezávislost systému na hardware a operačním systému = systém by neměl být svázán s určitým typem OS

 rozšíření systému = vyhýbat se málo rozšířeným systémům (málo podporované) a příliš mladým systémům (novinky nejsou ještě dostatečně ozkoušené)

 moderní koncepce = profesionální systém by měl být tvořen pomocí databázové stroje 4. generace = 4GL

 provoz systému v síti = systém musí umět pracovat v různých sítích

 hypertextové techniky = důležité pro čtenáře (snadné a efektivní vyhledávání)

 snadná komunikace systému s ostatními systémy

 systém musí umožňovat snadné vstupy a výstupy = výsledkem hledání je např. 10 záznamů > klikneme > objeví se katalogizační lís­tek

  • další kritéria: systém musí podporovat kompatibilitu (shodnost) či konvertibilitu (převoditelnos­t) dat

řídíme se normami systém by měl ukládat data ve formátu UNIMARC (přenos db. do širšího systému) dodržení angloamerických pravidel AACR2 pro popis dok. dodržení transportních protokolů (umožnění komunikace mezi knihovnami) musí tam být čeština (diakritika) ochrana dat – zabezpečení před úmyslným i neúmyslným poškození, přístup přes heslo, zálohování ohled na velikost a typ knihovny náklady na provoz systému a na jeho pořízení důraz na integrovanost (umožnění využitelnosti záznamů i v ostatních modulech)

PROJEKTOVÁNÍ AKIS

= plánování rozvoje knihoven (když chceme, aby knihovna měla např. nějaký nový systém)

  • podloženo dokumentací

1. fáze = předprojektová příprava

  • úvahy o projektu, analýza současného stavu instituce, vymezení a formulování cílů a úkolů
  • podíváme se po spolupracovnících
  • výsledkem je projektový úkol (dokumentace, kterou musí schválit vedení):

 úvodní zpráva s formulací zadání  zdůvodnění úkolu (citujeme normy – např. každá škola musí mít knihovnu, a organizační rozhodnutí)  výsledky rozboru současného stavu instituce  požadavky na výsledný systém  rozbor předpokládaných provozních nákladů systému (jak bude otevřeno, kdo tam bude co dělat atd.) a ekonomického efektu (jestli se to vyplatí) – kolik to bude stát

  • podnět k vypracování projektového úkolu je rozhodnutí zadavatele (většinou úkol sám vypracovává), může využít řešitele (projektanta) nebo dodavatelských služeb jiných organizací

2. fáze = projektování

  • výsledkem je technický projekt (dokumentace):

 návrh organizační a funkční struktury systému (návrh technologií, technického vybavení, org. opatření nezbytných k zavedení systému do využívání) se vším všudy (jak se to bude platit, náklady na provoz,…)

 předpokládané náklady (přesné) a ekonomický efekt

 kdo bude mít odpovědnost za určitý druh práce, otevírací doba, co se k tomu všechno bude potřebovat

  • prostředky budování technického projektu podle typu:

 metodické (jak postupovat při tvorbě technického projektu atd.)

 organizačně funkční (otevírací doba, počet lidí, náklady,…)

 programové (otevřené systémy – kdykoliv můžeme přidat jakýkoliv program)

 lingvistické (sady jazyků, které budeme využívat)

 technologické (výroba PC, technologie,…)

 technické (co a v jakém rozsahu tam bude – PC atd.)

  • dále zpracováváme prováděcí projekt (navazuje na technický):

 zpřesněný technický projekt

 co tam přesně bude – Microsoft Office 2000, přesný typ kopírky,… – proč právě toto, to vysvětlím v technickém projektu

 jak se bude provoz řídit

 jak budou vypadat báze dat (specifikace údajů – jaké druhy a kde v PC budou)

 dokumenty ke zpracování vstupních dat na příslušném zařízení

 dokumentace ke zpracování dílčích úloh (navazují na sebe a podílejí se na výstupech – doplňkové programy – internet,…)

  • musí dojít ke schválení

3. fáze = poloprovoz

  • zkusmá zátěž, jak to bude vypadat
  • vychytáváme chyby

4. fáze = provoz

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.