Anketa: Studium více škol najednou

28. 8. 2014 | Přijímací řízení

Přijali vás na víc škol? Podobné dilema jako vy – tedy na kterou jít, anebo zda zkusit studovat více z nich najednou – řeší stále víc vysokoškoláků. Řešili ho i studenti a absolventi v následující anketě. Jak své rozhodnutí zpětně hodnotí a jaké jim přineslo studium více škol výhody a nevýhody?

ANKETNÍ OTÁZKY:

  1. Proč jste se rozhodl(a) pro studium dvou škol najednou?
  2. Co je na něm zatím nejnáročnější?
  3. Přineslo Vám to už nějaké výhody?

Seda Dzholdosheva, 3. ročník Práva a Žurnalistika, UK

  1. Původně jsem upřímně nevěděla, který obor si vybrat. Jeden jsem chtěla dělat, protože mě bavil a něco jsem o něm už věděla, druhý spíš kvůli využití v budoucnosti a perspektivě. Pak mě chytly oba a nevybrala bych si, tak jsem prostě pokračovala v obou.
  2. Zkouškové :) Ne, obecně, sestavit si zkouškové i rozvrh tak, abych fyzicky stíhala oboje. Odhadnout potřebný čas na naučení jednotlivých předmětů.
  3. Myslím, že nepřineslo. Snad jen překvapené pohledy okolního světa.

Eva Horáčková, absolventka oboru Finanční matematika, PřF MU (Mgr.), oboru Finance, EsF MU (Ing.) a oboru Skandinávská studia, FF MU (Bc.)

  1. Studovat navíc obor Finance jsem se rozhodla, protože dobře rozvíjel můj primární obor. Předměty na ekonomicko-správní fakultě pro mě byly vždy zábavnější, jednodušší a více se blížily praxi. Plus dobrý poměr práce:výsledek – na titul Ing. jsem nestudovala pět let, ale jen dva roky v navazujícím programu. Obory se často protínaly, takže to pro mě ani nebylo příliš náročné. Na obor Skandinávská studia jsem se přihlásila po dvou letech studia švédštiny, kdy se moje milovaná lektorka rozhodla tento obor nově založit. Byl to primárně koníček, i když bych ho někdy v budoucnu ráda využila i pracovně.
  2. Nejnáročnější bylo nějakým způsobem zvládnout množství práce a naučit se orientovat ve svých krátkodobých i dlouhodobých možnostech. Hlavní bylo promyslet si postup, složení předmětů, co mi bude jak dlouho trvat, co je pro mě jak důležité, případně co se dá nechat uznat, atd.
  3. Za výhodu považuji např. to, že každá z fakult je jiného ražení a tím mi každá z nich otevřela jiné obzory, jak ve vzdělání tak i mezilidsky, získala jsem takto spoustu různorodých přátel. Domnívám se, že mi studia pomohla i na přijímacích pohovorech. Pro práci, o kterou jsem se ucházela, bylo potřebné pouze mé primární studium, ale myslím si, že jsem odlišila od ostatních uchazečů, projevila zájem se vzdělávat, ochotu intenzivně pracovat…

Eva Mlčáková, absolventka oborů Bohemistika na FF MU a Anglický jazyk a literatura na FF MU

  1. Nemohla jsem se rozhodnout, co bych chtěla dělat víc, také jsem myslela, že se mi tím rozšíří pole působnosti a vždycky jsem si říkala, že kdyby to bylo moc náročné, tak s jednou můžu skončit.
  2. Nejnáročnější je, že to požírá hodně času, obzvlášť pokud se člověk musí na semináře připravovat a hodně číst. Také má pak člověk víc zkoušek, zvyšuje se pravděpodobnost, že nějakou neudělá.
  3. Výhody mi to přináší u posuzování mého CV, ale stejně pak záleží na tom, co člověk umí. Ale určitě to přináší větší rozhled a orientaci ve více oborech.

Peter Fronček, absolvent oboru Obecná matematika na Přírodovědecké fakultě MU (Bc.) a oborů Žurnalistika a sociologie na Fakultě sociálních studií MU a magisterského oboru matematika na University of Vermont v USA. Aktuálně student PhD.

  1. Nemohl jsem se rozhodnout, čemu se chci víc věnovat.
  2. Nejnáročnější na tom samozřejmě bylo zvládat téměř dvojnásobnou kreditovou zátěž. Kvůli tomu jsem taky jeden z bakalářských oborů dokončil až po 4,5 letech. To a potom taky nepochopení ze strany spolužáků, proč se namáhám se studiem toho druhého oboru
  3. Ano, přineslo mi to velkou výhodu do budoucího studia. Studuji teď PhD obor Computational Social Science na George Mason University v USA – což je obor, kde se právě kloubí matematika, informatika a sociologie, takže v něm zužitkuji znalosti a dovednosti z obou bakalářských oborů.

Daniel Pospíšil, absolvent bakalářského studia mezinárodního obchodu na VŠE, aktuálně student 5. ročníku právnické fakulty UK

  1. Rozhodnutí bylo narychlo, nevěděl jsem, které škole dát přednost, tak jsem začal na obou s tím, že se během několika týdnů pro jednu rozhodnu. Nakonec jsem se zdržel přeci jen déle :)
  2. Nejnáročnější bylo sladit rozvrhy předmětů, zkoušek a prací. Nakonec to ale ani nebyl takový problém, protože jsem zjistil, ze účast na hodinách mi zas tolik nedávala a soustředil jsem se především na zkoušky.
  3. Výhody jsou v tom, ze člověk má větší rozhled, potká více zajímavých lidí a může se lépe uplatnit. Díky VŠE jsem určitě měl výhodu u přijímacího pohovoru do advokátní kanceláře zaměřené na obchodní právo, kde pracuji dodnes.

Eva Malinová, studentka Humanitních studií na Univerzitě Pardubice, dříve studentka kombinovaného studia Cestovního ruchu, Vysoká Škola polytechnická

  1. Protože jsem nevěděla co by mě opravdu bavilo, využila jsem možnosti zkusit si obě školy.
  2. Školy od sebe byly daleko a to i od mého bydliště. Po prvním semestru jsem Jihlavu vzdala, jelikož to bylo na mě moc časově náročné.
  3. Měla jsem možnost vyzkoušet, jak vypadá studium dálkově a také se seznámit s více předměty.

Kristýna Kopecká, studentka a oboru Adiktologie na 1. Lékařské fakultě, UK a kombinovaného bakalářského studia Bezpečnostně právních studií na Fakultě bezpečnostně právní, Policejní akademie ČR v Praze, absolventka oboru Prevence a rehabilitace sociální patologie na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

  1. Hned po maturitě jsem se hlásila na Policejní akademii, ale napoprvé mi to nevyšlo, tak jsem šla studovat Prevenci a rehabilitaci sociální patologie do ČB. Policejní akademie mě ale pořád lákala, tak jsem to zkusila za rok znovu a už to vyšlo. Škola v ČB mě ale taky bavila a nechtěla jsem se jí vzdávat, tak jsem si řekla, že zkusím oboje najednou. Navíc mi přišlo, že se mi obě školy budou hezky doplňovat.
  2. Nejnáročnější bylo mít všeho dvakrát tolik a taky dojíždění. Měla jsem takový trojúhelník, Hlinsko (kde bydlím), České Budějovice a Praha, ve kterém jsem se neustále pohybovala. A pak taky sladit povinnosti týkající se docházky a zkoušek. Často se stávalo, že jsem v jeden den měla být jak v ČB, tak v Praze. A pak se mi taky stávalo, že během jednoho týdne jsem třeba měla v pondělí zkoušku v ČB, ve středu v Praze a v pátek zase v ČB. To bylo hodně náročné. Navazující magisterské studium jsem zvolila v Praze, tak pak odpadly ty problémy s přesuny, a bylo to mnohem snazší.
  3. Možná u přijímaček na navazující magisterské studium, měla jsem širší rozhled a u ústních pohovorů to komisi vždy zaujalo. Dostala jsem se na všechny obory, kam jsem se hlásila a pak si mohla vybírat. A možná mi to taky pomohlo při výběrových řízeních na pracovní stáž a na Erasmus. Do budoucna doufám, že mi to přinese výhody, až budu hledat zaměstnání.

Radek Jozífek, bývalý student žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK, aktuálně student posledního ročníku Právnické fakulty UK

  1. Původně jsem si na obě netroufl, ale v prvním ročníku jsem se přesvědčil, že by to šlo zvládnout, takže jsem si druhou školu o rok později přidal. Začal jsem na pražské žurnalistice, ale zamlouvalo se mi, že je na jiných univerzitách studium žurnalistiky dvouoborové. Proto jsem si k oboru, který mě moc bavil, přidal i druhý, který je sice méně zábavný, ale zato praktičtější.
  2. Nenáročnější byla koordinace rozvrhu na obou školách. Pomohlo mi, že jsou od sebe budovy škol vzdálené jen dvě zastávky tramvají. Stejně tak bylo těžké naplánovat zkouškové období, zvlášť, když jsem na některé ze škol státnicoval.
  3. Jsem rád, že jsem to absolvoval. Studia se dost lišila a bylo osvěžující jít z hodiny Římského práva třeba na Rozhlasovou žurnalistiku. Poznal jsem lidi z různých oborů a získal určitý přehled ve dvou různých oblastech, které mě zajímají.

Zdroj fotografie: www.freeimages.com