Naopak, nepotěšilo nás, že s mořským ledem připutovali i lední medvědi, zvláště poté, kdy na náš satelitní telefon dorazily zprávy o tom, že asi 40 km od naší stanice usmrtil lední medvěd sedmnáctiletého Brita. Ani nevíme, zda máme věřit německému průvodci turistů, který nám tvrdí, že se ve stejné oblasti pohybuje asi 10 dalších medvědů. Museli jsme přistoupit k dalšímu zpřísnění bezpečnostních opatření a práci v terénu musíme plánovat i podle zbraní, které máme k dispozici. Rozhodnutí o změně lokality odběru algologických vzorků, ke kterému jsme přistoupili po zprávách o výskytu mořského ledu se ukázalo jako prozíravé: incident se stal právě v místech, kam jsme měli původně namířeno.

Jana Kvíderová měřila denní průběh fotosyntézy u zelených řas Zygnema z mokřadů na mořském pobřeží (Obr. 2) pomocí ručních fluorometrů (Obr. 3). Před návratem ještě provede pravidelná měření fotosyntetické aktivity a fixace dusíku pro dlouhodobý pokus v otevřených skleníčcích v kopečkovité tundře a odebere vzorky vod v mokřadech s dominantním společenstvem sinic, doplněné o měření nitrogenázové aktivity pro určení bilance dusíku

Otakar Strunecký (Obr. 4) pokračoval ve sbírání, klasifikaci a kultivaci jednoduchých vláknitých sinic z oblasti Dicksonfjorden. Protože pH vod v oblasti Petuniabukta je obvykle vyšší než 8,5, pokoušel se najít potůčky s nižším pH v oblasti prvohorních pískovců ve střední části Dickson land. Zvláštní pozornost věnoval půdním krustám, které pokrývají velké části delt řeky Nathorstelva a gradientu rozšíření sinic v alpinskem potoku Kulmelva (Obr. 5).

Botanicko-paleoekologická sekce se zaměřila na odběr sedimentů z jezírek vzniklých na mořských terasách holocenního stáří v okolí stanice – na mladé terase v blízkosti kopečkovité tundry, v ústí řeky Ebby a v okolí Brucebyenu. Následná analýza se pokusí rekonstruovat ekologické podmínky, které panovaly v době jejich vzniku pomocí různých proxy analýz (např. chemická analýza, analýza pylu, rostlinných makrozbytků a bezobratlých). Rozborem trusu sobů a bělokurů sbíraného v transektu od čerstvě odledněných území do vyspělé tundry se pokusíme zjistit, zda tato zvířata mohou usnadňovat disperzi semen některých rostlin a napomáhat tak kolonizaci předpolí ledovců.

Zoologicko-parazitologická skupina pracovala v moři, ve sladkých vodách i na souši. Miloslav Devetter a Karel Janko sledovali půdní mikro a mesofaunu (Obr. 7) na ekologickém gradientu v odledněném území před čelem ledovce a změny půdní mikrofauny na vertikálním gradientu nadmořské výšky. Sledovali též oživení sladkovodních jezer (Obr. 8) a trofické vztahy mezi vířníky, perloočkami a listonohy.

Tuto skupinu posílil též ornitolog Václav Pavel (Obr. 9). Přijel rekognoskovat terén a plánuje do budoucna výzkum rybáků Sterna paradisea (Obr. 10) a jejich srovnání s antarktickými populacemi Sterna vittata.

Parazitologové (Oleg.Ditrich, Tomáš Tyml, Alena Kodádková, obr 11 a 12) pokračovali ve studiu životních cyklů parazitů ryb a mořských bezobratlých. Sledovali vliv jednotlivých parazitů na fitness ryb a využili nové vybavení stanice mikroskopickou a dokumentační technikou k pořízení snímků živých parazitů, např. myxosporeí (Obr. 13) či parazitických nálevníků (Obr. 14).

Marek Křížek (Obr. 15) provedl klasifikaci strukturních půd v okolí stanice. Do vybraných tříděných polygonů instaloval teplotní čidla. Tato měření budou porovnána se svým ekvivalentem ve střední Evropě. Odebral vzorky ledovcových sedimentů na mikromorfologickou analýzu křemenných zrn.

Jan Kavan pokračuje v měření hydrologických charakteristik vybraných modelových povodí, včetně monitoringu jezer. (Obr. 16). Na krátký čas zůstane na stanici s Janou Kvíderovou a o své práci napíše podrobněji v příští zprávě.